Obsah: Elegie
Svazek obsahuje básně Paula Verlaina, které byly napsány na sklonku jeho života. Verše vznikaly v době, kdy jejich autor spíše než cokoli jiného fyzicky i duševně připomínal zchátralou lidskou trosku, zdeptanou bohémským životem a alkoholem. Ve Verlainovi se v tomto období střídaly záchvaty lítosti i pokory se smyslnou, živelnou pudovostí, jež byly navíc doprovázeny jeho vnitřním rozvratem, projevovaným ponejvíce pobyty v nemocnicích či návštěvami zapadáků pařížského podsvětí a polosvěta. Ve svých padesáti letech se tento francouzský autor ocitá doslova na chodníku, kde se (jak příznačné! ) setkává se dvěmi ženami, jejichž existence je úzce spojena s tímto druhem veřejné komunikace. A právě jedna z nich se stává pro Verlaina prakticky posledním inspiračním zdrojem, z něhož vyšly verše, jež pouze potvrzují tragický osud básníkova nenaplněného života.
