Tři rozmarné novely, v nichž se rozvádí přísloví, že všechno zlé je k něčemu dobré (Šťastný smolař), ruší hranice mezi reálnem a nereálnem (Palác pro tři aneb Vyznání starého mládence) a obhajuje se právo na existenci věcí neúčelných (Opožděný střelec aneb Křídla provinciálova). .