Obsah: Konec starých časů
Jaroslav Žák je českým čtenářům důvěrně znám jako autor nesmírně populárních humoristických knížek (
Študáci a kantoři,
Z tajností žižkovského podsvětí,
Dobrodružství šesti trampů), případně jako scenárista bezmála „kultovních" studentských komedií
Cesta do hlubin študánkovy duše a
Škola základ života. V románu
Konec starých časů, který zůstal v rukopise až do listopadu 1989, však Jaroslav Žák bez nadsázky překročil svůj stín a vytvořil své opus magnum; jeho barvené, mnohovrstevné plátno ukazuje události Února 1948 a následujícího období na malém městě (předobrazem románového Pepova Týnce nad Lesy byla východočeská Jaroměř, kde Žák dlouhá léta působil jako středoškolský profesor). Autor v románu precizně zachycuje ono nestvůrné panoptikum, onen hrůzyplný, avšak zároveň směšný karneval, absurdní hemžení doprovázející politický převrat, aniž by přitom rezignoval na svůj vytříbený vtip a pověstný smysl pro humor.
