• Obsah díla
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)
• Úryvky (0)

Obsah: Základy mužského šovinismu

Kniha je úsměvnou reakcí na feministické hnutí a vymezuje základní pravidla mužského šovinismu.
 Pro velký úspěch již patnácté vydání!


Rozhovor s autorem pro super. cz/ :
"Jste mužský šovinista? Jak byste ho vůbec vy sám definoval?

Já nevím, co to je mužský šovinista. Já jsem si ten pojem nevymyslel. Jednou, koncem osmdesátých let, mě osud zavál vyučovat biochemii na dva roky na univerzitu v Americe. Já jsem tehdy netušil, že Amerika je zkažená tak, jak je, protože jsem dorazil z civilizované Evropy.
Takže jsem se nebál pochválit ženským zadek a klidně jsem tam třeba rozvíjel teorie, jestli je lepší ženská vyholená, nebo nevyholená. Tady jsem byl zvyklý, že se ostatní k něčemu takovému přidali, ale tam na mě najednou začali házet držky. Odtahovali se ode mě a báli se. Já jsem nechápal proč, ale pak mi tam začali říkat, že jsem mužský šovinista.
Já jsem si tehdy řekl, že když šovinista, tak šovinista a že tedy takového šovinistu popíšu, aby bylo vidět, že je to normální chlap, který řekne nahlas, co si myslí.

A z toho vznikla ta vaše knížka?
>>> Ano. Popsal jsem to tam a vlastně napsal, že šovinismus je jenom pohled do běžné mužské duše. Zatímco feministi jsou definovaní, pro mužského šovinistu žádná přesná definice vlastně není.
Museli bychom vycházet z výkladu slova: šovinismus je nekritické stranění jedné straně, takže mužský šovinista je chlap, co straní chlapům. Zajímavé je, že když jsem to vydal v Německu, ani se tam ten výraz šovinismus neobjevil. Oni se ho totiž strašně bojí! Tak mi to radši přeložili jinak a bohužel to ztratilo celou tu ideu.
Původně to vlastně ani knížka být neměla. Já jsem nikdy nebyl spisovatel a netušil jsem, že jím budu. Měl jsem ale tu výhodu, že moje manželka, se kterou jsem se nedávno rozvedl, má všechny ty špatné vlastnosti, které bych jinak musel hledat po stovkách ženských. A vždycky, když mě něčím naštvala, napsal jsem si to.
Víte, já trávím víkendy a dovolené s lezci. A tenhle sport je trochu jiný než ostatní. Když si jdete zahrát volejbal nebo fotbal, zabalíte to, osprchujete se a jdete domů.
Na horách a na skalách to tak není. Lezci jsou spolu pořád a člověk přitom nahlíží do postelí, do kuchyní a do duší stovkám lidí. A já jsem zjistil, že to, co se děje mně, se děje i ostatním. Řekl jsem si, že je to prostě všeobecný jev a ten je třeba popsat. Tak jsem ho popsal. "