Obsah: Černý Petříček
Tato povídka vypráví o chlapci velice chytrém, ale velice ošklivém. Na tváři měl bradavici vedle bradavice a napadal na jednu nohu. Černý Petříček mu říkali proto, že měl neobyčejně zatemnělou pleť. Jeho matka brzy zemřela. Černý Petříček zůstal se svým mladším bratrem Františkem sám. O oba se starala žena zvaná "panímaminka". Ta měla dceru Stázičku. Petříček se rozhodl, že nebude pokračovat v živnosti po matce, ale že bude prodávat staré knoflíky. Lidé si k němu chodili pro rady se svými problémy a on je vždy dokázal vyřešit. František hrál krásně na housle a podle přání matky se měl stát knězem, proto studoval. Jak František, tak i Stázička se jevili zcela tichým dojmem. Za celý den nepromluvili ani slovo. Zvláště Stázička. Tu panímaminka vychovávala v samém strachu o její zdraví. Stázička strávila hodin a hodin v koutku místnosti nebo koukáním z okna. Jednoho velikonočního večera pozvala panímaminka Petříčka i bratra na sváteční večeři. Petříček si s panímaminkou začal povídat o Stáziččiných vdavkách. Měla si vzít velmi bohatého mladíka Ferdinanda. Po večeři se Stázička úplně změnila. Měla na svou matku tolik otázek, že ji ani sama matka nepoznávala. Změnila se proto, že se zamilovala do Františka a naopak on do ní. Obávali se to prozradit Petříčkovi i panímamince, a proto nic neřekli. Raději utekli z domova. Po dlouhou dobu o nich nikdo nic neslyšel. Po pěti letech přišla ke dveřím Petříkova domu jakási žena, která chovala v náručí holčičku. Po chvíli v ní Petříček poznal Stázičku. Frantička prý probodl pán, jemuž se Stázička zalíbila. Stázička brzy po svém příchodu také zemřela. Panímaminka se ujala vnučky. Nakonec musel Petříček opustit svůj stánek a umírá.
