• Obsah díla
• Komentáře (0)
• Hodnocení (6)
• Úryvky (0)

Obsah: Petrolejové lampy

První vydání románu vyšlo už v r. 1935 s názvem Vyprahlé touhy. Za okupace J. Havlíček dílo prohloubil jako základ zamýšlené trilogie „Vejrychovsko".    
Rodnou Jilemnici autor zachytil s věrností kulturního historika v době, kdy městečko, těžící z horského domác­kého plátenictví, zažívá s nástupem továren a železnice doznívající konjunkturu. O poslání maloměstské "lidské komedie" vypovídá motto z lidové říkanky: Kde jsou ti páni? Na hřbitově zakopáni... A mistrný vypravěč sku­tečně začíná u pyšných hrobek a kaplí na místním hřbi­tově.  
Štěpa Kiliánova není líbivý typ hrdinky. Nemá to v životě lehké, i když je dcerou úspěšného stavitele. Po matce je spíš hromotluk, otec lituje, že to není Štěpán. A mlá­denci o ní říkají: "Není hezká, je nesmírně veliká a vy­spělá, neumí tancovat, ale dobře se baví. " Co jí chybí na půvabu, vyvažuje vyřídilkou, hezky recituje i hraje diva­dlo. Povahy je až drsně otevřené, což se na maloměstě neodpouští. Nejlépe je jí na statku Vejrychovsku, odkud pochází matka a kde v dětství Štěpa dováděla se svými bratranci, starším Janem a mladším Pavlem. Slečinkovské činnosti ji nebaví, k tomu má potřeštěný vkus, doma zastane i služku, a tak ji honorace odsuzuje a milovníci se nehrnou, ač stárnoucí panna moc touží mít muže, děti a starat se o ně. Pár rozpačitých mužských pokusů ztroskotá. Štěpánčino roztoužení se stává posléze pastí.
O Vejrychovsko se stará Jan Malina. Pavel neobstojí na studiích a vymůže si k otcovu zděšení důstojnickou kadetku. Vyrůstá v lenošného, nadutého lajtnanta, jde z náruče do náruče, pije, karbaní - dělá dluhy. Při řídkých návratech si z nudy a samolibosti zakoketuje se sestřenkou, a ta sama sebe přesvědčuje, že ji má rád. Mladý Malina to dotáhne na lajtnanta, ale pro zadlužení ho suspendují a Jan ho odmítne dál živit. Zchátralý, zestárlý, s tajenou nemocí se vypočítavě uchází o Štěpu, která „slepá a hluchá" si prosadí sňatek, když Pavel slibuje vrátit se k hospodaření. Kilián nakonec statek koupí a ještě jim postaví „panský dům".
Šťastná žena nechápe, proč jí milý manžel i po svatbě ponechává její trapné panenství. Jen zvolna vychází na­jevo, že si vzala zpustlíka neschopného milostného styku, jehož paralýzu autor krok za krokem sleduje až k šíleným dramatickým koncům. Ani na lidském dně se soucitná a obětavá Štěpa nevzdává. A když Pavel zemře, začíná hospodařit s Janem, který už dávno ví, že „ta ženská má svou cenu". Román má volnou spojitost s mistrnou novelou Synáček v postavách Xavera a Toníka Skály, kteří jsou v obou příbězích duší čilého kulturního a společenského života Jilemnice.