• Obsah díla
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)
• Úryvky (0)

Obsah: Tibetská kniha o životě a smrti

Kniha mrtvých je základním dílem tibetského buddhismu. Její vznik se datuje do 8. století n. l. , kdy byla patrně poprvé zapsána, avšak v následujících zhruba šesti stoletích patřila k tajným, "zakopaným" knihám, které nepronikly na veřejnost. O její rozšíření se zasloužil až ve 14. století asketa Karmalingpa, který jí údajně objevil na hoře Gampodar a předal svým následovníkům.
Kniha mrtvých je formulována jako poučení zemřelémuna jeho cestě do "zásvětí" - v "mezistavu", který následuje po fyzické smrti. Podle tibetských buddhistických představ totiž smrt není absolutním předělem mezi životem a bezživotím, život pozemský a zásvětní jsou dvě formy vyšší existence a hranice mezi nimi je plynulá. Poučení člověku na přechodu mezi těmito dvěma stavy pak není jen popisem pohřebního rituálu, nýbrž také, a vlastně především, plánem správné životní cesty, vedoucí k vysvobození, a shrnuje základní principy buddhistické morálky a filozofie. - V tom je Kniha mrtvých pro nás ojedinělým kulturněhistorickým svědectvím o myšlení a způsobu života ve starém Tibetu.