• Obsah díla
• Komentáře (0)
• Hodnocení (2)
• Úryvky (0)

Obsah: Křest svatého Vladimíra

Tato satirická „legenda z historie ruské" vznikla v letech 1852-1855 za pobytu Karla Havlíčka v Brixenu. Těšila se takové oblibě, že zlidověla řada slok odhalujících roli církve v absolutistickém státě. Autor pobýval v Rusku, poměry v Rakousku znal důvěrně jako publicista, jako dočasný seminarista byl zasvěcen do tehdejšího katolického zákulisí. Jeho bystré postřehy jsou natolik přesné a v mnohém stále aktuální, že posud vyvolávají smích. Celá travestie má reálný základ. Mnich Nestor v kronice z 11. st. totiž skutečně líčí, jak dal kníže Vladimír odvléci Peruna do Dněpru na koňské oháňce, jak lidé „dojetím" plakali při násilném křtu a jak se hledala nová církev. Už v tom je bezděčný humor.
Autor dal příběhu zlidovělou podobu. Perun je kreslen jako „pantatínek", který „sedí na pekýlku, zašívá si katě" a od plic jadrně odbude carského drába, když mu vyřizuje, že má Vladimírovi k svátku hřímat místo kanonády. Civilní soud odmítne boha soudit, ale je tu vojenský soud a ten to zařídí: „... On má všecky paragrafy v jedné patrontaši" Tak Peruna zatknou, vždyť policajt „koho chce, toho si chytne a dá do vězení", a čeká ho ortel, že „Perun bůh jest odsouzený / k provazu dle práva, / že však k utopení v Dněpru / milost se mu dává". Satirikovi jen zbývá dodat: „Tak to chodí po tom světě, / každou chvíli jinak, / dneska ctí tě za svatého, / zejtra budeš sviňák. "
Leč Perunovou smrtí potíže teprve začínají. A protože „bez boha se sprostým lidem není pořízení", všichni boží služebníci a taky ministři spouštějí u dvora moldánky: „... kdyžs nám zabil pánaboha, / opatř nám jiného! / Nám je pánbůh jako pánbůh, / jenom když je ňáký, / abysme s ním udrželi v respektu sedláky. " Až starý lokaj Mates poradí carovi, ať hledá konkursem „církev nejcírkvovatější". A tak první připochodují z Říma „jezoviti". Jejich fundovaný marš má podobu makaronskou, latinský verš se „vykládá" hned českým rýpnutím: „Te deum laudamus - v Kyjevě je rámus... Dona nobis pacem - s kuchařkami spát chcem. " Dorazí židé, Řekové, mohamedáni a další sekty. „Čert zná všechna jejich jména! / Ale jak se ctily, / z toho se ruské hokyně / mnoho naučily. "
Zde rozsáhlý fragment končí. V zachovaném rukopise zanechal básník dokončení v bodech: „Bitva rozhodující mezi katolíky a Řeky. Křest. Konec. Veselost. "
Havlíček je mistrem komiky situační i jazykové, má lidový slovník, je pohotový v narážkách, kousavých sarkasmech, chytrých anachronismech i satirické nadsázce.