• Obsah díla
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)
• Úryvky (0)

Obsah: Bitva o Říšský sněm

Budova berlínského Říšského sněmu představovala po vojáky Rudé armády ekvivalent moskevského Kremlu. Její dobytí se stalo symbolem konečného vítězství ve válce, do které Hitlerova vojska jejich vlast vtáhla, a Reichstag se stal první cenou, kterou Stalin za toto vítězství uděloval. Mužem, který po ní prahl snad nejvíce ze všech sovětských velitelů, byl maršál Žukov. Problémy, které zbrzdily jeho vojska v přípravné fázi útoku na hlavní město Říše, jej o tuto cenu málem připravily a netrpělivý Stalin pověřil Žukovova největšího rivala, maršála Koněva, aby k útoku na Berlín připravil jednu ze svých tankových armád. Koněv rozhodně nehodlal pustit nabízenou šanci z rukou. Přenechal řízení své skupiny podřízeným důstojníkům a sám se postavil do čela vybrané tankové armády. O nejprestižnější cenu tedy nyní usilují dva nejvýznamnější ruští vojevůdci. Jeden z nich odejde s prázdnou, pokořen a ponížen. Na mohutné přípravy Rudé armády odpovídali Němci jen nepříliš povedenými improvizacemi. Zdroje, které jim však k obraně hlavního města ještě zbývaly, byly již téměř vyčerpány a zbytek 56. obrněného sboru generála Weidlinga se jen velmi neochotně přesouval do Berlína, aby se zde pokusil prodloužit život umírající Třetí říše. Nejvyšší představitelé země, ukryti v podzemních krytech hluboko pod povrchem země, však i nadále osnují své plány na konečné vítězství a odmítali vzít na vědomí, jak rozdílná je již realita života ve městě nad jejich hlavami, kde lidé, ponecháni napospas nelítostnému osudu, trpí a umírají po tisících. Těm, kteří přežili, zbývala po Hitlerově a Goebbelsově sebevraždě jediná volba. Utéci nebo se vzdát.