0%
Obsah: Zámok
"Ve svém posledním románu Zámek líčí Franz Kafka svým strohým, až pedantickým stylem příběh zeměměřiče K. , který jednoho večera přijde do cizí vesnice a snaží se získat povolení ke své práci od místní vrchnosti. Jeho nové a nové pokusy proniknout do zdejšího, tajemstvím opředeného Zámku a prolomit byrokratické překážky končí pokaždé nezdarem. K. se mezitím v nehostinném prostředí vesnice, kde je jako nezvaný cizinec pouze trpěn, "zabydluje", přestože se cítí osamocen a ví, že nepatří ani sem, ani do Zámku. .Kafkův přítel a editor Max Brod si poznamenal do svého deníku, že mu Kafka četl začátek svého nedávno započatého románu 13. března roku 1922. Pro Kafku to byl rok osudově poznamenaný nemilosrdně postupující zhoubnou nemocí, jíž navíc provázely těžké nervové potíže. Nemoc ho ale paradoxně osvobozuje od nutnosti úřednického zaměstnání, které ho - jeho vlastními slovy - "nemůže nikdy strhnout, zato však může dočista rozvrátit". V červenci téhož roku byl Kafka definitivně penzionován.
Můžeme tušit, že román Zámek, který odložil pravděpodobně již v srpnu 1922, psal Kafka v úzkostech z blízkosti smrti. Jakoby tomu nasvědčovalo i další Brodovo svědectví: Kafka chtěl ukončit svůj román scénou, v níž zeměměřič K. přijímá povolení žít a pracovat ve vsi na smrtelné posteli.
Román Zámek, "nejtajemnější a nejkrásnější ze všech Kafkových větších děl" (Herman Hesse), zůstal stejně jako jeho předchozí romány Nezvěstný a Proces nedokončený. I tato neuzavřenost vedla později k tomu, že byl donekonečna vykládán a rozebírán. Zámek se dočkal výkladů mystických, náboženských, filosofických, sociologických. Pro Kafkovo dílo samo snad není tak důležité, že každý z interpretů tu vždy "vyčetl" své téma.
Cennějším se zdá ztotožnění lidí různých světových názorů a postojů s příběhem zeměměřiče K. , jenž se přes všechnu svoji "podivnost, grotesknost a absurditu" tak neuvěřitelně podobal jejich zažitým situacím a životním pocitům.
Nová rozhlasová inscenace proslulého románu se pokouší již tolikrát interpretované dílo, převést z jazyka literatury do jazyka rozhlasového dramatu, tedy čtené učinit slyšeným. Přeji jejím tvůrcům, aby se jim podařilo totéž co Kafkovi v literatuře, aby stvořili dílo, k němuž se budou jeho posluchači znovu a znovu vracet, bez ohledu na to zda mají cestu ke svému Zámku před sebou, za sebou nebo v sobě. "
Hynek Pekárek, dramaturg