• Životopis
• Tvorba (20)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Juliš Emil - Životopis

byl český básník a výtvarník.
Pracoval v několika povoláních nesouvisejících s literaturou, roku 1966 se stal redaktorem ústeckého časopisu Dialog. Roku 1968 se stal jeho šéfredaktorem a v roce 1970 působil jako redaktor přidruženého nakladatelství. V tomtéž roce bylo toto nakladatelství i časopis zrušeno a Emil Juliš se stal ineditním spisovatelem. Až do roku 1980, kdy odešel do důchodu, pracoval nejprve v Povodí Ohře a poté v podniku služeb.
Roku 1990 obdržel Cenu Jaroslava Seiferta.
Jeho tvorba má velmi blízko k experimentální poezii. Jeho témata jsou často nepoetická a čerpal je z Mostecka
 Julišovy literární začátky jsou spjaty s obnovením zájmu o uplatnění experimentálních prostředků v poezii v 60. letech, jimiž tvůrci (J. Hiršal a Bohumila Grögerová, J. Kolář aj. ) reagovali na zprofanování jazyka, absurditu frází a nánosy romanticko-poetických útvarů. Julišovy sbírky z té doby (Pohledná poezie, 1967; Krajina her, 1969; Pod kroky dýmů, 1969) v intencích těchto snah obsahují mimo jiné i vizuální poezii a tzv. konkrétní poezii, vytvářející představu mnohovrstevné skutečnosti a mobilizující smysly k jejímu vnímání. Juliš žije od roku 1965 v Mostě - tam byl v letech 1967-69 redaktorem nakladatelství Dialog a po příchodu normalizace úředníkem - a tento “domicil” se také odráží v podobě jeho tvorby.
Na přelomu 60. a 70. let se jeho básnický výraz jakoby zklidnil a zklasičtěl, a čím dál tím více vyjadřoval “drsně uhelnatý mélos” zdevastované krajiny severních Čech. V oficiálních nakladatelstvích však jeho sbírky vycházet nesměly. Juliš tehdy tvořil výtvarné koláže, jež však mohl vystavit až na konci 80. let. Na sklonku normalizace vydaná Julišova sbírka Blížíme se ohni (1987) a následující Gordická hlava (1989) a Hra o smysl (1990) přinesly poezii univerzalistického pojetí světa, do něhož se začleňuje i básníkova krajina, propadající se do hlubin zániku.
'Životopis autora Juliš Emil'