• Životopis
• Tvorba (4)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Valenta Edvard - Životopis

Edvard Valenta (22.  ledna 1901 Prostějov – 21.  srpna 1978 Praha) byl český prozaik, básník a v neposlední řadě vynikající publicista, jenž od 20.  let až do roku 1948 působil v brněnské redakci Lidových novin.
Jeho prvním významným spisovatelským počinem je knižní zpracování příběhů českého polárníka Jana Welzla z třicátých let, na kterém pracoval společně s přítelem Bedřichem Golombkem. Dále je Valenta autorem románu o životě českého cestovatele Emila Holuba (Druhé housle) a baladické kroniky Kvas. Jeho stěžejním dílem je pak psychologický román Jdi za zeleným světlem odehrávající se na sklonku 2.  světové války, jímž navazuje na linii prózy 30.  let 20.  století. Výrazně se také do české literatury zapsal svými detektivními romány.
V době studií na reálném gymnáziu redigoval Edvard Valenta spolu s Jiřím Wolkrem Sborník českého studenstva na Moravě a ve Slezsku. Tam také debutoval svými básněmi. V roce 1920 opustil studia na brněnské technice a až do roku 1935 působil v Lidových novinách jako redaktor, fejetonista, soudničkář apod. V letech 1936 - 37 podporován J. Baťou cestoval po USA, Kanadě, ostrovech Západní Indie, Guyaně a Madeiře. Poté provázel J. Baťu jako tajemník po USA.

Za nacistické okupace nesměl Edvard Valenta v novinách pracovat, po válce se vrátil do Lidových novin a od roku 1948 se věnoval pouze literatuře. V roce 1948 byl krátce vězněn, v padesátých letech publikoval většinou pod pseudonymy. V 70. letech se opět na nějaký čas nuceně odmlčel.

Dílo Edvarda Valenty je žánrově velmi rozmanité, od drobné poezie, k cestopisným prózám a románům s psychologickým zaměřením. Začínal veršovanou knížkou pro děti a básnickou sbírkou Zrána. Po nich následovalo ještě několik knih veršů. Své nejvlastnější působiště však našel Valenta v próze.

Zrána - 1926, básnická sbírka, literární debut

Próza:
S B. Golombkem Edvard Valenta literárně upravil a vydal vyprávění českého polárníka , lovce a dobrodruha J. Welzla zvaného též Eskymo Welzla, v několika knihách:

Třicet let na zlatém severu - 1930
Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě - 1932 a další.

Lidé, které jsem potkal cestou - 1939, rozšíř. Poprvé a naposledy - 1948, povídkový soubor pojednávající o rozmanitých typech Američanů a jejich osudech.

Kouty srdce a světa - 1946, soubor v němž se střídají postupně americké náměty s domácími příběhy obyčejných lidí v neobyčejných situacích. Valenta i tady uplatnil smysl pro paradox a nečekanou pointu.

Druhé housle - 1943, román v němž autor rekonstruoval na základě pramenů výpravu E. Holuba do afrického vnitrozemí.

Kvas - 1947, společenský román, v němž syn chudého papučáře se vypracuje v majitele moderní dílny a spolupodílí se na hospodářském rozmachu kraje.

Jdi za zeleným světlem - 1956, román, jehož děj se odehrává za okupace. Byla to tehdy jedna z prvních knih, které odmítly schematismus socialistického realismu. Valenta se tu vrací k zásadám psychologické prózy, jeho hlavní postava, spisovatel, který musí za války opustit Prahu, je nahlížena z různých úhlů a pohledů. Kniha má jisté autobiografické rysy a při svém vydání vzbudila mnoho polemik. Román výrazně posunul českou literaturu těch let. Valenta prorazil určitá ideologická "tabu", a po něm si mnozí autoři ve svých dílech dovolili, co se neodvážili před tím.

Trám - 1963, novela na téma izolace v podmínkách násilí a nesvobody.
Dlouhán v okně - 1965, psychologická detektivka

Žít ještě jednou - z pozůstalosti Toronto 1983, Praha 2000, román, v němž vyprávění o manželství a pozdním milostném poměru hudebníka a novináře spojil autor s atraktivními motivy trojnásobné vraždy.

S cestovatelstvím a novinářstvím jsou spjaty soubory:
Světem pro nic za nic - 1947
Nejkrásnější země - 1958
Život samé psaní - 1970, vzpomínková kniha
Žil jsem s miliardářem - Kolín nad Rýnem 1979, o spisovatelově "baťovské" epizodě.

'Životopis autora Valenta Edvard'