Nováková Teréza
* 31.07.1853 - † 13.11.1912
* Praha
0%
Nováková Teréza - Životopis
Teréza Nováková, rozená Lanhausová, (31. července 1853 Praha – 13. listopadu 1912 Praha) byla česká spisovatelka s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle a Proseče, představitelka realismu a tzv. venkovské prózy. Byla aktivní členkou ženského emancipačního hnutí.Pocházela z poloněmecké rodiny. Po svatbě s gymnaziálním profesorem Janem Novákem (1876) se přestěhovala z Prahy do Litomyšle, kde studovala lidové zvyky. Zabývala se prací v ženských spolcích a bojem za rovnoprávnost žen (jeden takový spolek založila – účelem bylo vzdělání žen). Byla též sběratelkou krojů, výšivek a keramiky.
Poté, co v roce 1897 ovdověla, se vrátila do Prahy a tam vedla časopis Ženský svět.
Jejím vzorem byla Karolina Světlá.
V roce 1908 se natrvalo odstěhovala do Proseče u Skutče, kde poměrně pozdě vytvořila svá vrcholná díla. zemřela u svého syna, literárního historika Arne Nováka 13. listopadu 1912 v Praze.
Hlavním tématem jejích děl je duchovní vývoj východočeského venkova. Její hrdinové jsou ušlechtilí, bojují za společný pokrok společnosti jako celku – tento pokrok pro ni znamená socialismus a z toho samozřejmě plyne její zájem o dělnictvo a ty nejchudší.
Úlomky žuly – povídky
Jan Jílek – životopisný román o silně nábožensky založeném člověku
Jiří Šmatlán – životopis člověka, který se od náboženství dostává k myšlenkám socialismu.
Na Librově gruntě – rok 1848 na venkově, zabývá se problémy kolem zrušení roboty.
Drašar – román popisující psychologické problémy kněze na vesnici, končí tragicky.
Maloměstský román – popisuje osudy dcery K. H. Borovského, věnován Karolíně Světlé.
Z měst i ze samot
Děti čistého živého – otázky náboženských skupin, obracejících se k mysticismu.
Karolína Světlá, její život a její spisy
Z naší národní literatury
Z nejvýchodnějších Čech – z cest po českomoravském pomezí
Východočeské lomenice – národopisná studie
O českém kroji
Slavín žen českých
Moderní pohádky
Kamenité stezky
'Životopis autora Nováková Teréza'