• Životopis
• Tvorba (6)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

van Vogt A.E. - Životopis

Kanaďan nizozemského původu Alfred Elton van Vogt propadl pulpové SF již jako čtrnáctiletý mladík, když objevil Gernsbasckův Amazing Stories. Prakticky již od okamžiku, kdy se naučil číst, byl vášnivým čtenářem – ve svých desetil letech četl až dvě knihy denně. K vlastnímu psaní ho přivedla povídka Who Goes There?   Johna W. Campbella, Jr. Ta se mu zalíbila natolik, že mu okamžitě poslal návrh na povídku vlastní. Jak napsal v jednom dopise, kdyby mu prý Campbell tehdy neodpověděl, asi by se spisovatelem nikdy nestal.
 
Dříve než van Vogt uspěl jako autor SF, stačil napsat řadu úspěšných románů spadajících svým námětem do červené knihovny. Od svých dvaceti čtyř let psal i rozhlasové hry. Celkem jich stvořil šest desítek. Ve dvaceti osmi letech se pak začal věnovat SF. Jeho vědecko-fantastickou prvotinu s názvem Vault of the Beast  vydal Campbell až roku 1940, jeho první publikovanou povídkou se tak stal v létě roku 1939 Black Destroyer.
Jelikož van Vogta neodvedli za války do armády kvůli slabému zraku, mohl se záhy začít věnovat psaní na plný úvazek. Roku 1940 publikoval svůj první román Slan, který zároveň patří k jeho nejznámějším, spolu s World of Null-A.


Protagonisté příběhu World of Null-A vytvořili zvláštní nearistotelskou filozofii (odtud „Null-A“), která jim dává mimořádné schopnosti. Jeden z nich, Gilbert Gosseyn, obdařený záhadným způsobem dvěma mozky, je schopen se mžiknutím oka přemisťovat na vzdálenosti stovek světelných let, za různých okolností se převtěluje a je řízen záhadnou silou, po jejímž původu marně pátrá. Po roce 1942 začal Campbell kupovat většinu jeho povídek a van Vogt se tak stal jedním z kmenových přispěvatelů a spolu s Robertem A. Heinleinem i skutečným pilířem Astoundingu. Celkem mu zde v letech 1939 – 1947 vyšlo třicet pět povídek a románů. Všechna jeho nejslavnější díla vznikla právě v této době, což bylo patrně zapříčiněno skutečností, že A. E. van Vogt (podobně jako třeba E. E. Smith) svůj styl nikterak výrazněji neměnil. Ten po válce brzy zastaral a van Vogt tak poněkud ztratil na popularitě.


Van Vogt nejvíce proslul jako autor grandiózních kosmických oper s komplikovanými zápletkami a rychlým spádem děje. Jeho díla byla plná odolných protivníků, mimozemských příšer, superhrdinů, galaktických říší a časových paradoxů. Jeho próza byla drsná, ale přesvědčivá, komplikovaná i srozumitelná zároveň. Děj někdy svojí strukturou připomínal sen.
Během první dekády své SF tvorby van Vogt hojně přispíval i do doprovodného časopisu Unknown, kde z jeho tvorby nejvíce vynikl román The Book of Ptath. Pojednává o padlém bohu, který si v daleké budoucnosti musí vybojovat zpět svoji svrchovanost.
A. E. van Vogt byl jedním z nejslavnějších (i když ne nejlepších) autorů Zlatého věku SF. U nás je však větší část jeho díla poměrně neznámá, snad kromě románů Slan, Okřídlený muž a několika povídek. Po roce 1990 vycházely některé jeho povídky v časopise Ikarie.
Roku 1995 A. E. van Vogt získal titul Velmistra žánru science fiction.
Získané ceny
Canada's 1980 Aurora (nee Casper) for Lifetime Achievement;
1996 Grand Master Nebula; and one of 1996's inaugural writers inducted into the Science Fiction & Fantasy Hall of Fame. (The body of his work being created prior to the body of awards. )
'Životopis autora van Vogt A.E.'