• Životopis
• Tvorba (15)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (1)

Karásek ze Lvovic Jiří - Životopis

Jiří Karásek ze Lvovic, vlastním jménem Josef Karásek, byl básník, prozaik, dramatik a překladatel, představitel české dekadence.

Jiří Karásek ze Lvovic se narodil se v chudé pražské měšťácké rodině. Po absolvování malostranského gymnázia a složení maturity v roce 1889, nedokončil studia teologie v Praze a po ročním pobytu v Bavorsku pracoval od roku 1892 jako poštovní úředník. Až ve stáří byl jmenován ředitelem Poštovního úřadu a archivu.

Zřejmě bez prokazatelné spojitosti s jakýmkoli šlechtickým rodem si Jiří Karásek ke jménu připojil přídomek ze Lvovic. Chtěl tak zvýraznit svou individualitu a výlučnost a odpor ke všemu všednímu. V rámci tehdy populární autostylizace se považoval, i když neprůkazně, za potomka královehradeckého rodu, z něhož pocházel známý český astronom a matematik Cyprián Lvovický ze Lvovic (žil v letech 1524-1574) a od něhož odvozoval svoje přízvisko "ze Lvovic". Zpočátku ale podepisoval své příspěvky do časopisů svým skutečným jménem Josef Karásek. V 90. letech 19. století používal jméno Jiří Karásek a teprve na úplném přelomu 19. a 20. století si připojil titul ze Lvovic.

O literární tvorbu se Karásek snažil již za svých gymnaziálních studií, za kterých se seznámil s Arnoštem Procházkou. Při svých prvních literárních pokusech se dle vlastních slov inspiroval dílem Jaroslava Vrchlického. Velmi brzy začal psát i literární kritiky - v roce 1892 začal přispívat do Literárních listů.

V roce 1894 založil Jiří Karásek ze Lvovic spolu s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue, ve kterém byla uveřejňována zejména česká a francouzská dekadentní tvorba. První číslo časopisu Moderní revue se setkalo s rozporuplnou reakcí veřejnosti. Mladí dekadentní autoři s šokující odvahou rušili jedno tabu za druhým a kochali se svými uvolněnými názory. Otáčeli se zády ke společnosti, vychvalovali sexuální uvolněnost a pohrdali konzervativní morálkou. Kolem tohoto časopisu se shromáždila velká část nastupující básnické generace, pozdějších velikánů české literatury - Otokar Březina, S. K. Neumann, Karel Hlaváček, Viktor Dyk a Antonín Sova. V Moderní revue se Karásek snažil prosazovat nový typ literární tvorby a vydatně k tomu přispíval svými četnými básněmi, prózami, dramaty a eseji. Časopis spoluredigoval až do jejího zániku v roce 1925. Dále přispíval do Vesny, Nivy, Literárních rozhledů, rozprav Aventina nebo Fronty. Redaktorsky se dále podílel na Okultní a spiritistické revui, Novém hlasu a Českém bibliofilu.

Jiří Karásek ze Lvovic proslul i jako sběratel - shromáždil okolo 38 000 grafik a další tisíce knih. Své sbírky věnoval České obci sokolské. V současné době tyto sbírky spravuje Památník národního písemnictví, který z nich čas od času pořádá výstavy.

Jiří Karásek ze Lvovic zemřel téměř zapomenutý v Praze v roce 1951 na zápal plic. Zůstal po něm odkaz připomínající jak výstřelky dekadentní větve moderny, tak sílu romantického příběhu, který nás unáší do světa záhad a mystérií.
'Životopis autora Karásek ze Lvovic Jiří'