Suvorov Viktor
* 20.04.1947
* Barabaš
0%
Suvorov Viktor - Životopis
Viktor Suvorov je literární pseudonym rozvědčíka Vladimira Bogdanoviče Rezuna (* 20. dubna 1947)Rezun se narodil ve vesnici Barabaš v rodině vojáka. Po vystudování vojenské univerzity se stal vojenským důstojníkem sovětské zpravodajské služby. Od roku 1970 působil v nomenklatuře Ústředního výboru komunistické strany Sovětského svazu. V roce 1974 absolvoval Vojenskou diplomatickou akademii, čtyři roky působil jako kapitán GRU v Ženevě.
Zde přeběhl v roce 1978 k Angličanům a byl přijat do britských zpravodajských služeb MI 6. V SSSR byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Ve svých knihách kritizuje atmosferu a situaci v Sovětském svazu v období okolo II. svět války.
Velkou pozornost vzbudila jeho teorie, že J. V. Stalin chtěl v roce 1941 přepadnout západní Evropu a rozšířit tak sféru vlivu marxismu-leninismu. V knize Poslední republika (Praha NV 2008) tento názor rozvádí a dokládá mnoha argumenty. Stejným tématem se zabývá i v knize Den\\\\\\\"M\\\\\\\" (Jota 1996).
V knize Stín vítězství (Praha NV 2005) hodnotí maršála Georga Konstantinoviče Žukova jako vojevůdce, který svoji velitelskou brutalitou a vojevůdcovskou neschopností způsobil zbytečnou smrt mnoha sovětských vojáků a špatnými rozhodnutími prodloužil II. světovou válku. Zejména kritizuje vystavení svěřených vojáků nebezpečí ozáření při zkoušce sovětské nukleární bomby.
V knize Můj život v Sovětské armádě (Jota 1996) vzpomíná na přelom let šedesátých a sedmdesátých a popisuje přípravy a částečně průběh sovětské invaze v roce 1968 do Československa.
Sovětskou invazi a likvidaci tzv. Pražského jara v roce 1968 popisuje z hlediska velitele sovětského tanku v knize The Liberators (Londýn 1983). Vyšlo také jako Oslobonie (ve slovenštině).
V knize SPECNAZ seznamuje čtenáře s málo známými údaji o sovětských elitních jednotkách specialního nasazení, o jejich výcviku, výzbroji a předpokládaném použití (obdoba známějších comandos či rangers)
Jeho díla jsou všeobecně kritizována jako málo vědecká , používající k argumentaci jen podružné zdroje. Spisovatelova formulační dovednost dává dílům vysokou čtivost, ale místy je až únavná opakováním faktů -autor se stále vrací k jednomu tématu v mnoha kapitolách po sobě .
'Životopis autora Suvorov Viktor'