• Životopis
• Tvorba (9)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Jefremov Ivan Antonovič - Životopis

Ivan Antonovič Jefremov (Ива́н Анто́нович Ефре́мов, 22. dubna 1907 Virika u Petrohradu - 8. října 1972 Leningrad) byl sovětský geolog, paleontolog a spisovatel sci-fi.
Svá první díla začal publikovat až ve věku 38 let.
Je po něm pojmenována planetka 2269 Efremiana.

Seznam děl

V databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Antonovič Jefremov:


Setkání nad Tuscarorou (1944, česky 1959) - novela o společném sovětsko americkém výzkumu mořských hlubin
7 podivuhodných příběhů (1944, česky 1956)
Bílý roh (1945, česky 1947)
Hvězdné koráby (1949, česky 1949)
Velikaja duga (1949 a 1953)
Cesta větrů (1954, česky 1956)
Mlhovina v Andromedě (1957, česky 1960)
Ostří břitvy (1963, česky 1967) - sci-fi s historickými motivy
Hodina býka (1970, česky 1973)
Thais Athénská (1971, česky 1982)

 
Legie - databáze knih sci-fi a fantastiky

Geolog a paleontolog, spisovatel. Literárně začal pracovat v r. 1942, kdy dlouhodobě onemocněl. Tehdy napsal první cyklus povídek, obsahující: Vstreča nad Tuskaroroj (Setkání nad Tuscarorou), Sumasšedšij tank (Šílený tank), Ellinskaja tajna (Helénské tajemství; č. in: Chlapík z pekla, 1986), Ozero gornych duchov (Jezero horských duchů), Olgoj-chor-choj, Puťami starých gornjakov (Cestami starých havířů).
V knižní podobě vyšly v r. 1944, v překladu do češtiny spolu s dalšími povídkami ve výborech Bílý roh (1947), Stín minulosti (1949, 1950), Sedm podivuhodných příběhů (1956, 1968) a Setkání nad Tuscarorou a jiné povídky (1959, 1964). Další J. povídky vyšly česky a slovensky též v antologiích Třetí povídky z vesmíru (1963) a Severná hviezda (1987). První SF knihou s kosmickým námětem byly Zvjozdnyje korabli (Hvězdné koráby, 1948; č. 1949, jako Návštěvníci z hvězd, in: Sedm podivuhodných příběhů, 1956; s. jako Lode vesmíru, 1948, jako Koráby vesmíru, 1950). Autor zde prohlašuje, že vývoj hmoty k rozumnému životu probíhá všude ve vesmíru za velmi úzce vymezených podmínek a v důsledku toho jsou si myslící bytosti v základních rysech podobné, a tedy i kontakt mezi nimi je možný. Nejvýznamnějším J. dílem je román Tumannosť Andromedy (Mlhovina Andromedy, 1957; č. jako Mlhovina v Andromedě, 1960, 1962, 1968; s. 1960), jehož děj je situován do vzdálené budoucnosti, kdy na Zemi již dlouho existuje komunistická společnost. J. se snažil popsat formy lidských vztahů v beztřídní společnosti i nově vzniklé etické, právní a estetické normy jejich života. Jde o román utopický, anticipační, filozofický, sociálně-psychologický i SF zároveň, který znamenal ve vývoji sov. SF kvalitativní skok. Myšlenku o možnosti vzájemných kontaktů a o biologické podobnosti myslících bytostí ztvárnil v novele Cor Serpentis (Serdce Zmeji), Cor Serpentis (Srdce hada), 1959; č. in: Povídky z vesmíru, 1961; s. jako Hadie srdce, in: Hadie srdce, 1961). J. koncipoval novelu jako polemiku s tehdy módním pojetím kontaktu, který je naplněn nedůvěrou a nepřátelstvím lidí a mimozemšťanů. Do románu Lezvije britvy (Ostří břitvy, 1964; č. 1967) vložil autor množství hypotéz z oboru biologie, psychologie, etiky, estetiky atd. Román Čas byka (Hodina býka, 1970; č. 1973, 1987) je výstrahou před nesprávnou cestou vývoje společnosti. Poslední J. historicko-fantastický román Thais Afinskaja (Athéňanka Thais, 1971; č. 1982; s. 1979) se obrací k antické látce. Jeho hrdinkou je vynikající řecká tanečnice, jejíž dobrodružný a strastiplný život autor sleduje. Kromě uvedených SF děl napsal J. i romány na historická témata, cestopisy a mnoho vědeckých studií.
Bibliografie:
Sbírka Buchta radužnych struj (Zátoka duhových vod, 1959; 1963).
'Životopis autora Jefremov Ivan Antonovič'