• Životopis
• Tvorba (6)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Mrštík Vilém - Životopis

Vilém Mrštík (14. května 1863 Jimramov – 2. března 1912 Brno) byl český spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik.
Vilém Mrštík se narodil v Jimramově na Českomoravské vrchovině jako mladší ze sourozenecké čtveřice synů ševce z Jimramova. Už roku 1869 se s rodiči a bratry odstěhoval do Ostrovačic a záhy (1874) pak do Brna. Vystudoval gymnázium v Brně a v Praze na Malé Straně. Po maturitě se pokusil o studia práv, ale kvůli uměleckým zájmům je nedokončil. Po několika letech života v Praze se odstěhoval zpět na Moravu, tentokrát k bratrovi Aloisovi do Divák u Hustopečí, které se díky jejich aktivitě staly jedním z center moravské kultury.
Od roku 1895 patřil k signatářům Manifestu České moderny. Zařadil se k překladatelům a propagátorům ruského realismu, hlavně Dostojevského, Turgeněva, Gogola a Tolstého, podobnou pozornost věnoval i francouzským realistům. Zabýval se i literární kritikou, kde obhajoval syrovost a pravdivost francouzského realismu, především Émila Zoly a Guy de Maupassanta. Mrštík přispíval do Zory, Ruchu, České revue a později i do Lumíru.
Část literárního díla vznikla v ojedinělé spolupráci s bratrem Aloisem. Nejdůležitějším výsledkem bratrské spolupráce je drama Maryša (1894), které bývá označováno za vrchol české realistické dramatické tvorby, o čemž svědčí dodnes časté uvádění na domácích jevištích. Bratrskou spoluprací vznikla také kniha Rok na vsi, kde v devíti dílech popsali život obce Hrabůvky. Nadčasovou hodnotu si zachovala polemická brožura Bestia triumphans z roku 1897, ve které se věnoval otázkám ochrany památek. Obálku brožury nakreslila Zdenka Braunerová (s ní Viléma Mrštíka poutal hluboký vztah, který se nicméně rozpadl těsně před svatbou). Lyrickou notu si vyzkoušel v Pohádce máje. Příběh lehkomyslného studenta Ríši a jeho milované Helenky se stal klasickým i díky filmovému zpracování režiséra Otakara Vávry z roku 1940. Prvky naturalismu má jeho Santa Lucia. Jeho poslední a nedokončené dílo Zumři jakoby předznamenalo tragédii konce jeho života.
Tvůrčí i osobní krizi vyřešil Vilém Mrštík 2. března 1912 sebevraždou.
 
Dílo

Santa Lucia – román, jedná se o příběh osamocení, sebeuvědomění, ztráty iluzí a smrti chudého brněnského studenta po jeho příchodu do Prahy. Autor zde vykreslil s impresionostickou senzualitou a s ostře viděnými detaily vnitřně kontrastní, skeptický obraz reality nazírané romanticky snivou a intenzivně cítící vyhraněnou osobností. V knize vyznává autor svou lásku k Praze.

Pohádka máje – impresionistický román, jednoduchý příběh mladistvé milostné citovosti a přírodní senzivnosti, ústící v útěk před znevšedněním měštˇáctví do přírody. Autor impresionistickým stylem zvýraznil úlohu vypravěčského subjektu. Kniha pojednává ovztahu měštˇáckého a pohodlného Ríši k poctivé, milé a prosté venkovské dívce Helence.

Zumři – rozsáhlý román, na kterém Mrštík pracoval od poloviny 90. let, vycházel po částech časopisecky.

Rok na vsi - rozsáhlá kronika moravské dědiny, na které se Vilém podílel se svým bratrem Aloisem. Je zde zdůrazněna autonomní síla a rovnovážnost bytí moravského venkovského společenství v souladu i v konfliktech s přírodním časem a řádem.

Dojmy z cest po Šumavě, Krkonoších

Kniha cest – povídky, lyrické prozy a črty, okouzlení jihomoravskou a českou přírodou, malířské vidění bezprostředně zachycující smyslové podněty, dojmy. Realisticky laděné příběhy z moravského venkova a pražského prostředí.

Bavlnkova žena – povídky, spolu s Aloisem Mrštíkem
Stíny
Obrázky
Moje sny – literární kritika
"Zlatá nit" - tematicky nesourodý soubor přírodních i a rodinných obrázků, bezprostředních nápadů, črt, úvah, fragmentů a epigramů, dílo je výrazem tvůrčí krize.
"Cesta do Ruska" - posmrtně vydaný soubor, jedná se o cestopisné fejetony.

Divadelní hry

Maryša

Tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu. Děj se odehrává na slovácké vesnici. Mladá dívka Maryša je z finančních důvodů nucena provdat se za vdovce Vávru, který má z předchozího manželství tři děti. Nové manželství není šťastné a končí tragicky – Maryša Vávru otráví jedem v kávě. Toto drama řeší majetkové poměry a nerovný vztah muže a ženy. Jde o kritiku poměrů na vesnici. Námět je od Aloise Mrštíka, hru zpracoval Vilém Mrštík.

Paní Urbanová – naturalistické drama o manželské nevěře
Anežka- drama, tragický milostný vztah, souboj rozumu s citem. Umělec, který touží uskutečnit svůj tvůrčí sen, obětuje lásku i život milujjící dívky.

Překládal z francouzské a především z ruské literatury (Lev Nikolajevič Tolstoj).
'Životopis autora Mrštík Vilém'