• Životopis
• Tvorba (4)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Štemenko Sergej Matvejevič - Životopis

V armádě střídal studium a službu u útvarů. Jeho kariéra nabrala rychlost v roce 1937, kdy se stal velitelem elitní tankové jednotky. V roce 1938 byl, přes svůj rozhodný odpor, vybrán ke studiu na Akademii gen. štábu. V září 1939 byl s dalšími posluchači přidělen ke štábu Ukrajinského frontu, který obsadil západní Ukrajinu.

Po skončení studia byl umístěn do gen. štábu. Zde sloužil v blízkovýchodním oddělení, po začátku války přechodně v jihozápadním. Od června 1942 vedl blízkovýchodní směr ( tj. staral se zejména vojska v Íránu). Od konce roku 1942 zastupoval často se střídající náčelníky operační správy, v květnu 1943 byl postaven do jejího čela.

V nyní už stabilizovaném vedení gen. štábu, které zůstalo do konce války, zaujal de facto druhé místo za Antonovem, 1. zástupcem náčelníka (formální náčelník gen. štábu Vasilevskij trávil většinu času na frontě).

Štemenko se svými zástupci A. A. Gryzlovem a N. A. Lomovem zpracovával plány a podílel se na přípravě prakticky všech akcí Rudé armády v druhé polovině války. Doprovázel Stalina na Teheránskou konferenci. Působil jako vedoucí štábu u představitelů Stavky na frontách, v dubnu - květnu 1943 v Severokavk. frontu u Žukova, koncem roku 1943 v Přímořské armádě u Vorošilova, v únoru - březnu 1944 v 1. a 2. Pobaltském frontu u Timošenka. Dozíral jako představitel Stavky na přípravu ofenzív v dubnu 1944 na Západním frontu, v červnu 1944 2. Běloruském frontu, v červenci 1944 3. Pobaltském frontu.

Vrcholu kariéry dosáhl v roce 1948, když byl jmenován náčelníkem generálního štábu. V roce 1952 však byl odvolán a přeložen do Německa. Po Stalinově smrti byl nakrátko vrácen do Moskvy. Od války udržoval dobré vztahy s Berijou [1], v červenci 1953 byl ovšem jako jeho člověk degradován a odvolán. Do roku 1956 sloužil v regionech. Žukov Štemenkovi vrátil hodnost a prosadil jeho návrat do gen. štábu, ale zakrátko, v souvislosti s Žukovovým pádem, byl opět degradován a přeložen. Zpět do Moskvy se vrátil až roku 1962. Kariéru ukončil ve funkci náčelníka štábu sjednocených ozbrojených sil zemí Varšavské smlouvy, ve které byla jeho první a nejvýznamnější akcí invaze do Československa.
'Životopis autora Štemenko Sergej Matvejevič'