• Životopis
• Tvorba (8)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Yourcenarová Marguerite - Životopis

Rodné jméno : Marguerite Marie Antoinetta Jeanne Ghislaine Cleenewerck z Crayencour
první žena zvolená do Francouzské akademie (r. 1980), autorka románů, básní a esejů, literární kritička a překladatelka vydala první knihu už v šestnácti letech. Tehdy si přesmyčkou vytvořila literární pseudonym, pod nímž se proslavila po celém světě. Z prvotiny už jasně vysvítá autorčina citlivost, slovní i obrazová vytříbenost a zájem o minulost nahlíženou skrze mýty a legendy – charakteristiky platné pro celé její dílo.
"Sofiin příběh z románu "Rána z milosti" ovšem v prozaičtější podobě, si prožila i sama autorka. Neopětovaná mladistvá láska ji však nezničila. Naopak jí usnadnila uvědomit si naplno vlastní sexuální orientaci a vytvořila prostor pro spisovatelčin šťastný celoživotní vztah.
 Marguerite Yourcenarová, vlastním jménem Marguerite de Crayencour (1903 - 1987), se narodila v Bruselu ve flanderské šlechtické rodině. Po matčině smrti trávila dětství na rodinných panstvích v severní a jižní Francii se svým svobodomyslným otcem, který jí byl i důvěrníkem a učitelem. Do školy nechodila, na maturitu se připravovala doma. Otec byl také prvním čtenářem jejích literárních pokusů. V roce 1919 - Marguerite bylo šestnáct let - vydal vlastním nákladem její báseň-dialog na motivy legendy o Ikarovi Zahrada přízraků. Rovněž pomohl dceři vybrat literární pseudonym, který je anagramem jejich rodového jména. Po studiích latinské a řecké literatury a po četných cestách po Evropě trávila Yourcenarová od války dlouhá období ve Spojených státech, kde se roku 1947 usadila natrvalo se svou životní partnerkou Grace Frickovou (mimo jiné překladatelkou Yourcenarové do angličtiny). První román Alexis aneb Pojednání o marném boji je dopisem na rozloučenou manžela, který zjistí, že má rád muže. Vyrovnávání se s odlišnou sexuální orientací je i jedním z témat následujících próz Rána z milosti a Nová Eurydika. Světový úspěch však Yourcenarové přinesly teprve v roce 1951 fiktivní memoáry římského císaře Hadriána (Hadriánovy paměti, česky 1971) a potvrdil jej o sedmnáct let později román o renesanční cestě za poznáním Kámen mudrců (česky 1975).

Její tvorbu završila autobiografická trilogie Labyrint světa. Stihla však vydat jen dva díly - výbor z nich vyšel česky v roce 1988 pod názvem Bludiště světa. Závěrečná část A co? Věčnost (česky 1998) vyšla až po spisovatelčině smrti. Dílo Marguerite Yourcenarové však čítá bezmála tři desítky titulů - kromě románů jsou to eseje, divadelní hry a skvělé překlady. Ke konci života spisovatelka sbírala jedno ocenění za druhým (v roce 1981 byla jako první žena zvolena do Francouzské akademie) a její předválečná díla byla nově objevována. Tak se původně vlažně přijatá Rána z milosti dostala v roce 1979 na filmové plátno v režii Volkera Schlondorffa. "
'Životopis autora Yourcenarová Marguerite'