• Životopis
• Tvorba (3)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Francouz Pavel - Životopis

Povídkář a autor televizních her pro mládež i pro dospělé, citlivý registrátor těch okamžiků všedního života, v nichž se ozřejmuje smysl lidského konání současníka.
 
Ač je moravský rodák, nar. 12. 5. 1932 v Jasenné u Vizovic, prožil většinu života v Čechách. Dětství strávil převážně v Přešticích u Plzně, odkud po válce v letech 1946-49 dojížděl do gymnázia do Klatov. V letech 1949-52 navštěvoval gymnázium v Plané u Mariánských Lázní (mat. 1952). Poté pracoval pětadvacet let ve školství, nejprve rok jako učitel na ZDŠ v Plané, pak jako ředitel venkovských málotřídních škol v Broumově (okr. Tachov), Číhané (okr. Cheb), Brodu nad Tichou (okr. Tachov) a v Sytně u Stříbra (okr. Tachov). V tomto období složil doplňovací maturitu na pedagogické škole pro vzdělání učitelů národních škol v Karlových Varech (1957) a v letech 1962-67 studoval dálkově na filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze obor filmové a televizní dramaturgie (promoce 1968). V letech 1978-81 byl zaměstnán ve Svazu československých spisovatelů v Praze, odkud odešel ze zdravotních důvodů, časopisecky debutoval v západočeském deníku Pravda v r. 1961. V Pravdě publikoval i většinu povídek dalších, jiné vyšly v Zemědělských novinách, později též v Rudém právu, Mladém světě, Vlastě, Literárním měsíčníku, nebo byly vysílány plzeňským a pražským rozhlasem. V oblasti televizní dramatické tvorby začínal hrou Hodinky s vodotryskem (1969) pro dospívající mládež, již byly věnovány i další televizní hry Velká dob-rodružná cesta (1969) a C-dur (1970). Dospělým divákům jsou určeny hry Případ Daniel (1973) s problematikou vztahu mezi dospívajícími a dospělými, O Jakubovi a Květě (1975, vztah mezi dětmi a dospělými) a Společný jmenovatel (1978).        
Francouzova první povídková sbírka Takové ticho (1974) obsahuje osmnáct drobných próz rozdílných kvalit. Autor zde zachycuje buď chvíle silných citových prožitků, nebo běžné každodenní situace signalizující poruchy v lidských vztazích, a pointuje je ve smyslu více či méně nazna­čeného mravního poslání. Přesvědčivá je jeho znalost života prostých lidí mimo velká centra. Účinek povídek zeslabuje autorovo až příliš tlumené podání; vypravuje valnou většinou ve třetí osobě, dialogy jsou působivěj­ší než málo výrazný autorský part.
Druhá Francouzova sbírka povídek Dívka, na které nezáleželo (1979) přináší šest menších povídek a rozsáhlejší práci O Jakubovi a Květě. Jsou to opět většinou jemně načrtnuté obrazy oněch momentů lidského života, kdy se střetává ryzí lidskost s lhostejností konzumního chápání života, s předsudky nebo s „předpisovou" normou. Na větší ploše používá autor úspěšné metody nepřímé psychologické kresby; příznivě vyniká porozu­mění pro děti a dospívající mládež. Jednotlivě působí většina povídek svým poctivým moderním realismem emocionálně silně, celek knihy za­těžuje reziduum jisté monotónnosti.
Zatím poslední, třetí sbírku Francouzových próz Znepokojení (1982) vyznačuje obdobná skladba jako sbírku druhou (sedm menších povídek a jedna rozsáhlejší) i obdobné pojetí a ztvárnění vnitřních konfliktů dětí i dospělých.
Řada autorových povídek vyšla i jednotlivě v různých antologiích do­mácích i zahraničních.
'Životopis autora Francouz Pavel'