• Životopis
• Tvorba (36)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (1)

Werich Jan - Životopis

Jan Werich (6. února 1905 Praha – 31. října 1980 Praha) byl český filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scenárista, významný představitel meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury, spisovatel. Jeho dcera Jana Werichová byla česká herečka a překladatelka.
Život do 2. světové války
Jan Werich, pokřtěn jako Jan Křtitel František Serafinský, vystudoval gymnázium v Praze v Křemencově ulici, kde se také seznámil se svým pozdějším divadelním partnerem Jiřím Voskovcem. Po maturitě studoval práva na Karlově univerzitě.
V roce 1926 vytvořili s J. Voskovcem dvojici. Nejprve spolupracovali v redakci časopisu Přerod a brzo na to začala i jejich divadelní spolupráce v Osvobozeném divadle. Ta vyústila do jejich první hry Vest pocket revue – názvem mysleli malou revui do kapsičky u vesty. Werich byl na plakátech uveden jako J. W. Rich.
V letech 1927–1938 jejich divadelní spolupráce pokračovala, do roku 1935 působili v Osvobozeném divadle, v letech 1935–1937 působili pod hlavičkou tzv. Spoutaného divadla, kde uvedli jednu ze svých nejodvážnějších her Balada z hadrů.
V roce 1937 se vrátili k Osvobozenému divadlu, které bylo o rok později (1938) uzavřeno a J. Werich, J. Voskovec a jejich dlouholetý hudební autor Jaroslav Ježek byli nuceni opustit Československo. Druhou světovou válku strávili spolu v USA, kde se živili jako herci; především mezi tamní českou komunitou.
Život po 2. světové válce
V roce 1945 spolu s J. Voskovcem obnovili Osvobozené divadlo, vzhledem k politické situaci ale už nebylo možné dělat politickou satiru. V roce 1950 Werichův partner Jiří Voskovec emigroval do USA.
Po roce 1948 Jan Werich působil v řadě pražských divadel. V letech 1956–1961 byl ředitelem Divadla ABC. J. Werich založil Divadlo Voskovce a Wericha, kde se jeho novým partnerem stal Miroslav Horníček. Z jejich divadelní tvorby této doby se staly nejznámější tzv. forbíny, tj. předscény.
Jeho poválečná činnost je spojena s tehdejším režimem, jeho kritici mu vytýkají, že ačkoli byl velmi populární, nezastal se svých pronásledovaných a vězněných kolegů a přátel. Na druhou stranu byl Jan Werich mezi prvními, kdo podepsal Vaculíkovu petici Dva tisíce slov.
Roku 1963 mu byl udělen titul národní umělec.
V roce 1977 vyšel v Rudém právu seznam signatářů Anticharty s Werichovým jménem. Tehdy již těžce nemocný Jan Werich protestoval s tím, že byl uveden v omyl, neboť listina, která mu byla předložena, byla prezentována jako prezenční listina shromáždění představitelů kulturní obce. Dnes toto tvrzení nelze ověřit. Werich požadoval vyškrtnutí svého jména ze seznamu signatářů, ale nebylo mu vyhověno a jeho protesty nebyly zveřejněny.
V letech 1945-80 bydlel ve na pražské Kampě ve stejném domě jako básník Vladimír Holan, označovaném jako tzv. Dobrovského nebo též (častěji) Werichova vila. Traduje se, že se Werich s Holanem navzájem neměli příliš v oblibě.
Při příležitosti stého výročí jeho narození vydala Česká národní banka pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 200 Kč.
Výroky
Jan Werich ve svých hrách a především vyprávěních proslul mnoha svými převážně politickými narážkami. Např. o Pražském jaru říkal v roce 1968 ve svých televizních rozhovorech s Vladimírem Škutinu: „takže když to shrneme... tak je to lepší, než jsme se báli že by to mohlo bejt, když jsme mysleli, že by to mohlo bejt moc špatný... ovšem musí se to hlídat! “
Dílo
Divadlo
První hry dvojice V+W byly spíše zábavné s velkým množstvím hudby, tyto hry byly politicky neangažované.

Vest pocket revue – toto představení mělo obrovský úspěch (208 repríz). Vytvořili zde zcela nové pojetí scény, vystupovali jako bíle nalíčení klauni, kteří si povídají nejen mezi sebou, ale i s obecenstvem. Měli předem domluvené téma i směr dialogu, ale existoval i dost velký prostor pro improvizaci.
Premiéra skafandr
Ostrov Dynamit
Sever proti jihu
Golem
Hej rup

V pozdější době psal spolu s J. Voskovcem politicky angažované revue, většina z nich byla silně levicově zaměřená, upozorňovali na nezaměstnanost a na sociální rozdíly. Pozdější díla byla zcela nepokrytě antifašistická.
Jejich dialogy jsou zaměřeny proti maloměšťáctví, hlouposti, totalitě atd. Parodie byly zaměřeny nejen na dění v tehdejší době, ale i na historii.

Caesar – 1932, představuje Adolfa Hitlera jako Caesara, který touží po válce. Od této hry je Osvobozené považováno za politické divadlo.
Osel a stín – 1933, lidé se hádají o nesmyslné věci. Antická historka – spor o poplatek za odpočinek ve stínu osla.
Kat a blázen – 1934, kritika fašismu.

Na popud německého velvyslanectví, které si stěžovalo na urážku hlavy státu, byli V + W vykázáni z paláce U Nováků a sezónu 1935-36 odehráli pod názvem Spoutané divadlo v sálu Rokoko. Zde vznikla divácky nejúspěšnější hra této dvojice:

Balada z hadrů – 1935, tato hra čerpá z tvorby francouzského básníka Francois Villona a patří k nejodvážnějším protifašistickým hrám. Francois Villon zde vystupuje jako mluvčí trpícího lidu.

Na jaře 1936 se V+W vrací do prostor paláce U Nováků a taktéž k názvu Osvobozené divadlo.

Nebe na Zemi
Těžká Barbora
Svět za mřížemi
Pěst na oko – lidé se odmítají poučit z historie a neustále opakují jednu chybu. Hra byla myšlena jako výzva k dohodě mezi lidmi a aby zabránili mocným jim ubližovat.

Na hudbu J. Ježka napsali do těchto her texty mnoha písní (např. Nebe na zemi).
Tvorba po 2. světové válce
Po návratu do Československa stihli Voskovec s Werichem ještě podle hudební komedie Finian's Rainbow od 'Yip' Harburga a Freda Saidyho napsat hru:

Divotvorný hrnec – originální hudbu Burtona Lane upravil Zdeněk Petr

Film
Předválečná tvorba
S režisérem Martinem Fričem natočili několik filmů, jejichž vyznění je silně protifašistické a prosocialistické.

Pudr a benzín – 1931
Peníze nebo život – 1932
U nás v Kocourkově – 1932
Hej rup – 1934
Svět patří nám – 1937

Poválečná tvorba
Tato tvorba J. Wericha je více či méně spjata s vládnoucím komunistickým režimem.

Pád Berlína - 1949, role Hermanna Göringa v ruském propagandistickém filmu
Císařův pekař a pekařův císař – 1951 (zachráněná kopie cenzurované verze zveřejněna až v roce 1991)
Tajemství krve – 1953
Byl jednou jeden král – 1954
Dva mrazíci – 1954 - vypravěč (voiceover) s Vlastou Burianem
Vzorný kinematograf Haška Jaroslava – 1955
Hudba z Marsu – 1955, vedlejší epizodní role, seděl pouze v publiku
Stvoření světa – 1957 - vypravěč (pouze hlas - voiceover)
Baron Prášil – 1961 - vedlejší role, kapitán lodě
Až přijde kocour – 1963
Šest otázek pro Jana Wericha – 1964
Pan Tau a Claudie – 1970
Muž, který rozdával smích – 1970 – vzpomínkový televizní pořad
Pan Tau a cesta kolem světa – 1972
Hledá se pan Tau – 1972

Televizní tvorba

Medvěd – 1961
Slzy, které svět nevidí – 1962
Kočár nejsvětější svátosti – 1962
Uspořená libra – 1964
Magnetické vlny léčí – 1965
Král a žena – 1967
Co na to říkáte, pane Werichu? – 1968

Tvorba

Fimfárum 1960
Italské prázdniny
Potlach
Falstaffovo babí léto
Lincoln 1933
Listování
Korespondence s Voskovcem I - III

Seznam písňové tvorby (výběr)

Civilizace
Divotvorný hrnec
David a Goliáš
Ezop a brabenec
Funiculí funiculá
Kalná řeka (Ol' Man River)
Klobouk ve křoví
Mary, babička Mary
Nebe na zemi
Nikdy nic nikdo nemá
O Španělsku si zpívám
Potopa
Prodám srdce
Půl párku
Stonožka
Strojvůdce Příhoda
Svět patří nám
Svítá
Tmavomodrý svět
Tři strážníci
Zeměkoule
Život je jen náhoda
'Životopis autora Werich Jan'