Matzner Antonín - Životopis
(* 1944 Plzeň) je český publicista, spisovatel, producent, hudební režisér a dramaturg.Antonín Matzner studoval klavír u Marty Mikelkové, hudební teorii a skladbu u Josefa Bartovského, Bořivoje Mikoty a Františka Kováříčka. Po studiích začal publikovat v časopisech Mladý svět, Melodie, Hudební rozhledy atd. V roce 1960 založil v Plzni jazzový klub. Zabývá se hlavně hudební lexikologií. Kromě publicistické činnosti prakticky spolupracuje s předními populárními i jazzovými interprety jako producent a hudební režisér. Je dramaturgem festivalu Pražské jaro.
Autorsky se Matzner věnuje knižní produkci, časopisecké publicistice, spolupráci s rozhlasem a televizí. Většina prací je věnována jazzu a pop music (zčásti jde o lexikografické práce, zčásti o profily, rozhovory atp. ), postupem doby projevuje stále výraznější zájem o artificiální hudbu, problematiku hudebního filmu a hudebně teoretické otázky. Do hudebně lexikografické práce se zapojil již v časopiseckými příspěvky (viz stálou rubriku Víte, co je v Hudebních rozhledech 1963), pak spoluprací na Jazzovém slovníku (Igor Wasserberger a kol. , Bratislava 1966) a zejména výrazným podílem na vícesvazkové Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby; přispěl hesly i do Malé československé encyklopedie I–VI (Praha 1984–87), Československého biografického slovníku (Praha 1992), Slovníku české hudební kultury (Praha 1997). Napsal velké množství textů do koncertních programů, bulletinu Koncertní život (FOK) atp. ; profily Irvinga Berlina, George Gershwina, Sergeje Prokofjeva, Arnolda Schönberga, Igora Stravinského a Dmitrije Šostakoviče vyšly v edici Přemožitelé času (Praha, od 1987). V Moskvě vyšla 1984 v brožuře Jevgenije V. Ovčinnikova Džaz kak javlenije muzykaĺnogo iskusstva úprava Matznerových statí ze sborníků Taneční hudba a jazz.
Dlouhodobá spolupráce s rozhlasem spočívá zejména v cyklických pořadech, jež zpravidla sám uvádí: Slavné postavy jazzu (1962), Hudba třetího proudu (1965) , Beatles (1984), Toulky jazzovou Evropou (1986), Profily jazzových sólistů (1987), Z hudebních letopisů 20. století (1996–2000), Jazzové mezníky (od 2000), dále Jazz kolem půlnoci aj. Spolupráce s televizí přinesla zejména seriál Panoráma hudby 20. století (1998–99). V rámci producentské práce pro Supraphon přinesl několik alb vlastní supraphonské ediční řady Interjazz, dále pak profilové desky většiny stěžejních českých a slovenských jazzmanů (Luboš Andršt, Rudolf Dašek, Laco Déczi, Luděk Hulan, Peter Lipa, Originální pražský synkopický orchestr, SHQ, Jiří Stivín, Pražský big band, Traditional Jazz Studio, Emil Viklický ad. ), ale také osobností ze zahraničí, jež často spolupracovaly s českými umělci (Willy Breuker, Vladimir Čekasin, Bill Frisell, Steve Hampton, Adam Makowicz, Albert Mangelsdorff, Joe Newman, Albert Nicholas, Tony Scott, John Surman, Benny Waters ad. ); produkoval však i snímky z oblasti rocku a pop music (C & K Vocal, Hana Hegerová, Petra Janů, Hana Zagorová ad. ) a artificiální hudby (Ulf Björlin, Charles Mackerras, František Vajnar ad. ).
Okrajově se Matzner věnoval i vlastním uměleckým aktivitám. Skladba Love in Davos byla hrána a nahrána Zahradníkovým orchestrem, scénickou hudbu vytvořil pro televizní inscenaci Jiřího Adamce Život a smrt malíře Petra Jana B. (1986), libreta napsal pro hudební revui Právě odbilo půl (s Michalem Prostějovským, ansámbl Sodoma a Gomora, Divadlo komedie v Praze 1969) a pro muzikál Babylónská věž (se Zdeňkem Barborkou, hudba V. Zahradník, Státní divadlo v Brně 1975).
Díky šíři svého záběru, mimořádné pracovní výkonnosti, literárnímu nadání, koncepčním i organizátorským schopnostem si Matzner našel své místo nejen v oblasti jazzu (zde se zajímal především o moderní jazz a o přesahy různých hudebních sfér), ale i hudby artificiální a postupem doby se stal nepřehlédnutelnou postavou celé české hudební scény. Těžiště činnosti a zásluh lze spatřovat v hudební lexikografii, historiografické práci v oblasti filmové hudby, hudební popularizaci, organizátorské činnosti, producentských aktivitách. Získal (s týmem) výroční ceny Supraphonu a Českého hudebního fondu za publikační činnost.
'Životopis autora Matzner Antonín'