Matějka Jaroslav
* 09.09.1927
* Ivančice
100%
Matějka Jaroslav - Životopis
Prozaik a scénáristaPochází z rodiny živnostníka, otec byl za okupace vězněn. Matějka byl v téže době vyloučen z kvarty reálného gymnázia v Ivančicích. Od 1943 pracoval jako dřevorubec a lesní praktikant. Koncem války se účastnil partyzánských bojů. Od 1945 studoval Vyšší lesnickou školu v Hranicích (mat. 1949), kde také po únoru 1948 byl tajemníkem Městského akčního výboru Národní fronty. Politicko-diplomatickou fakultu Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze ukončil 1953. Poté krátce působil v krajském výboru KSČ v Praze a absolvoval vojenskou službu. Od 1954 byl vysokoškolským učitelem na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda v Praze (s výjimkou 1958, kdy byl za „nesprávné politické názory“ poslán na roční praktickou práci u vojska). 1963 přešel do Ústavu dějin KSČ při ÚV KSČ, po jeho zrušení (1970) pracoval jako vědecký pracovník Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ až do jeho zániku roku 1990, kdy odešel do důchodu. Po roce 1990 žije střídavě v Praze a na Českolipsku a byl politicky činný v Levém bloku.
Přispíval do periodik: Stráž lidu (Olomouc), Slovanský přehled (literární recenze, v době vysokoškolských studií), Rudé právo, Tvorba, Kmen, Literární měsíčník, Socialistické Československo, Svět v obrazech, po 1990 do Haló novin a Obrysu-Kmene.
Podle vlastních knih napsal scénáře k filmu Náš dědek Josef (1976, r. Antonín Kachlík, sc. + Antonín Kachlík) a k televizním seriálům Klement Gottwald (1986, r. Eugen Sokolovský) a Rodáci (1988, r. Jiří Adamec, sc. + Radovan Urban). Je rovněž autorem scénáře filmu Dvacátý devátý (1974, r. Antonín Kachlík, sc. + Antonín Kachlík) a podílel se i na seriálu celovečerních dokumentárních filmů z cyklu Potomci a předkové (Semena nenávisti, 1980, r. Drahoslav Holub; Opus pro smrtihlava, 1984, r. Karel Maršálek).
Jako marxistický historik se Matějka zaměřoval na dějiny druhé světové války a na dělnické hnutí. Beletrii začal publikovat až na začátku 70. let. Jeho prvotinou byla humoristická próza s postavou moudrého lidového člověka, jehož filozofie vychází z životního optimismu a důvěry v socialismus. V epizodickém vyprávění knihy Náš dědek Josef se příhody hlavní postavy odvíjejí na pozadí kroniky života moravské vinařské vesnice a jsou koncipovány jako vzor příkladného života, jenž poukazuje na obecné hodnoty: smysl pro humor a optimistický postoj k životu. Následující dvojice románů zpracovává tematiku fašistické okupace (Rodáci a odrodilci) a politického boje let 1945–48 (Kam jdete, rodáci). Oba vycházejí z autorových konkrétních zkušeností a v obrazu postupného dozrávání gymnazisty Petra spojují žánrové rysy generačního románu a společensko-politické kroniky, zachycující dějinné události z jednostranného pohledu oddaného příslušníka komunistické strany. Novela Jakub Nemrava – o vyzrávání vesnického chlapce od studií přes vojenskou službu až po nalezení vhodného zaměstnání – navazuje na prvotinu především úsměvným humorem, jehož prostřednictvím autor chce nyní zobrazit střet morálních norem s realitou. Komické konflikty, dané hrdinovou pravdomluvností, konstruuje Matějka se záměrem ukázat širší obraz přítomné doby i různorodých prostředí a v mezích svého světového názoru satiricky kritizovat zejména politický dogmatismus v umění.
Po roce 1990 vydal několik humoristických próz (Už troubějí, Pane blázen, kolik je hodin? , Tatíček alkohol, Strýcové jdou do nebe), výbor fejetonů Páteční zamyšlení Jaroslava Matějky a jinotajné romány – Prezident o životě prezidenstkého páru na sklonku 90. let a biograficky laděný román Ztracená generace, věnovaný úsilí poválečného pokolení prosadit socialismus.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Náš dědek Josef (P humorist. , 1973); Rodáci a odrodilci (R 1979); Kam jdete, rodáci (R 1981; oba romány souborně s tit. Rodáci, 1988); Jak to viděl Vejvoda (zpracování pamětí trenéra J. Vejvody, 1983); Jakub Nemrava (P humorist. , 1984); Tři na konečné (P 1994); Už troubějí (PP humorist. 1994); Pane blázen, kolik je hodin? (PP humorist. , 1997); Tatíček alkohol (P humorist. , 1999); Páteční zamyšlení Jaroslava Matějky (FF 1999, rozšíř. 2000); Strýcové jdou do nebe (PP humorist. , 2000); Prezident. Dichtung oder Wahrheit? (R 2002); Ztracená generace (R 2004).
Ostatní práce: Vztahy mezi státy socialistického světa – nový typ mezinárodních vztahů (přednáška, rozmnož. , 1957); Na pokraji konce. Britská diplomacie 1939–1941 (monografie, 1963); Socialisté Jeho Veličenstva (monografie, 1964); K otázkám mírového soužití (materiály z celostátního semináře, 1964, s M. Králem a K. Károu); Světový poměr sil (brožura, 1965); Život sira Winstona (monografie o W. Churchillovi, 1968); Gottwald (monografie, 1971; zkrác. jako medailon s tit. Klement Gottwald, 1977); Machiavellistické etudy: Churchill, Roosevelt, De Gaulle, Hitler (1997); Andrea Bocelli (biografie 2000).
Příspěvek ve sborníku: Dílo Jaroslava Haška v boji za mír a pokrok mezi národy (1984).
'Životopis autora Matějka Jaroslav'