Hodáčová Lilly
* 05.11.1910 - † 08.12.1998
* Praha
0%
Hodáčová Lilly - Životopis
* 5. 11. 1910, Praha† 8. 12. 1998, Praha
Prozaička, dramatička, herečka, autorka knih pro děti a mládež
Vlastním jménem Ludmila Hodáčová, 1946 se provdala za divadelního režiséra Karla Schindlera (1903–1961), společně si pak krátce po sňatku změnili jméno na Konstantin. V roce 1959 přijala občanské jméno Jirsová podle svého druhého manžela. Po absolvování gymnázia (1929) zastávala během studia na FF UK (filozofie, germanistika) krátkodobá zaměstnání jako úřednice či vychovatelka. V letech 1932–36 absolvovala v Brně dramatickou konzervatoř a zároveň dokončila i studium na tamní FF (PhDr. 1947 prací LadislavKlíma– estetická struktura jeho díla filozofického a beletristického). Její názory a literární ambice ovlivňovalo mnohaleté přátelství, které ji od roku 1937 pojilo s Vítězslavem Nezvalem. Od roku 1940 působila jako herečka na Nové české scéně, 1942–43 v divadle Anny Sedláčkové, 1943–48 v Městských divadlech pražských (Vinohradské a Komorní), potom jako herečka a dramaturgyně v Městském oblastním divadle v Kolíně, 1961 jako dramaturgyně ve Státním divadelním studiu v Praze; 1963 odešla do invalidního důchodu a věnovala se pouze literatuře. Hrála též ve filmech (Za tichých nocí, Valentin dobrotivý, Jan Roháč z Dubé). Pod pseudonymem Františka Heroldová recitovala v Čs. rozhlase.
Publikovala v Rudém právu, v letech 1938-41 psala pohádky pro Čs. rozhlas.
V prvních pohádkových textech (Zub času, Krásný nový čas), inspirovaných nonsensovou a surrealistickou poetikou, proniká dětský hrdina do alegorického světa zabydleného personifikovanými abstraktními pojmy (Čas, Spravedlnost). Posun k humoristickému odlehčení představuje pohádka Bubáčci, která koresponduje s vlnou zcivilňování tradičních pohádkových motivů: pohádková strašidla již nemají v moderní společnosti místo, a tak se začleňují do společenství lidí. Od 60. let 20. století se Hodáčová věnovala romské tematice, v kontextu literatury pro děti a mládež dosud opomíjené. V próze Ondřejka, líčící úsilí mladé romské rodiny o lepší život, než jaký nabízí prostředí romské osady, ještě doznívají tóny schematismu, nicméně autorce se podařilo vystihnout romskou mentalitu a její střet s diskriminačními předsudky. Romské pohádky převyprávěla v souboru Král bydlí za rohem. Své znalosti divadelního prostředí uplatnila Hodáčová v románu pro dívky Bláhový sen, rozbíjejícím iluze o hereckém životě, a zčásti i v divácky úspěšné hře o Františku Kmochovi (Tak žil a hrál nám Kmoch). Memoáry Zpěv Orfeův otevřeně zachycují peripetie autorčina vztahu s Vítězslavem Nezvalem od jejich seznámení až do básníkovy smrti v roce 1958; v období normalizace bylo jejich vydání pro nezveřejnitelná fakta odmítnuto.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Zub času (pohádka, b. d. , 1942); Krásný nový čas (pohádka, pokrač. předchozího, 1946); Naše říkanky (BB pro děti, b. d. , 1946); Bláhový sen (R pro ml. , 1948); Bubáčci (pohádka, b. d. , 1949); Tak žil a hrál nám Kmoch (D, rozmnož. , 1954, i prem. ); Ondřejka (P pro ml. , 1966; přeprac. 1972); Král bydlí za rohem (pohádky, 1973); Zpěv Orfeův (paměti, 1995).
Dramatizace: Předtucha (rozmnož. , 1958, pod jm. Ludmila Hodáčová, prem. 1956, podle M. Pujmanové).
'Životopis autora Hodáčová Lilly'