• Životopis
• Tvorba (7)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Musil Robert - Životopis

Robert Musil byl rakouský romanopisec, dramatik a esejista. Jeho monumentální nedokončený román Der Mann ohne Eigenschaften (Muž bez vlastností) je pro svou intelektuální hloubku a vysokou literární úroveň řazen na roveň dílu Marcela Prousta či Jamese Joyce.

Narodil se v rodině inženýra a profesora brněnské Techniky Alfreda Musila a jeho ženy Herminy. Jako dítě byl velmi samotářský až stydlivý, což jej provázelo celý život. Byl žákem Vojenských kadetních škol v Eisenstadtu a v Hranicích na Moravě, později studentem na Technické vojenské akademii ve Vídni a na Technice v Brně. Po absolutoriu pracoval v technických laboratořích při universitě ve Stuttgartu. Zároveň s tím se věnoval od roku 1903 studiím filosofie a psychologie, výrazně jej ovlivnilo dílo německého filosofa Friedricha Nietzscheho a ruského spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského.

Pětiletý pobyt na významných vojenských kadetkách c. a k. monarchie Musila ovlivnila natolik, že se její reflexe stala základem jeho prvního románu Zmatky chovance Törlesse z roku 1906. Po svém úspěšném literárním debutu opustil v roce 1908 definitivně slibnou strojírenskou kariéru (patentoval mj. chromatometr, tzv. "Musil'scher Farbkreisel"), která mu mohla přinést značný úspěch i hmotné zajištění, a začal se věnovat žurnalistice a literatuře.

Roku 1907 se seznámil s o šest let starší vdanou ženou s dvěma dětmi, Marthou Marcovaldi, která se roku 1911 rozvedla a provdala za Musila. Během 1. světové války bojoval na italské frontě na straně Rakouska. V této době také navštívil Prahu, kde se seznámil s Franzem Kafkou a jako jeden z prvních rozpoznal kvalitu jeho literárního díla.

Po válce pracoval krátkou dobu jako poradce rakouského ministerstva vojenství, ale od roku 1920 se již definitivně věnoval pouze literatuře. Meziválečná léta trávil střídavě ve Vídni a v Berlíně, kde se setkával s osobnostmi jako Hermann Broch, Elias Canetti, Hugo von Hofmannsthal a Thomas Mann. Ve Vídni často navštěvoval salón Eugenie Schwarzwaldové, která se stala předobrazem Diotimy v jeho nejslavnějším románu Muž bez vlastností. Na tomto díle začal pracovat už v roce 1921, ale první dva díly vyšly až v roce 1930. Román mu však nepřinesl očekávaný finanční úspěch ani společenské uznání.

V Musilově charakteru se snoubila povýšenost a vojenský chlad se zdvořilostí a elegancí. Byl spíše uzavřený a ke konci života trpěl pocitem osamocenosti. Intenzivní literární práce zabraňovala Musilovi dostatečně řešit hospodářskou situaci rodiny, která žila až do Musilovy smrti na pokraji existenčního krachu. V roce 1932 byla v Berlíně založena podpůrná společnost, která měla Musilovi finančně vypomoci a umožnit mu další tvorbu. Jedním z těch, kdo se výrazně zajímali o Musilův osud, byl i jeho velký obdivovatel, spisovatel Thomas Mann.

V roce 1936 byl Musil stižen záchvatem mrtvice. Po připojení Rakouska k Třetí říši v roce 1938 uprchl i s rodinou do Curychu a téhož roku byla jeho díla v Rakousku zakázána. O rok později přesídlili do Ženevy. Zatímco předchozí život ve Vídni a Berlíně znamenal pro Musilovi "pouze" existenční obavy, švýcarská emigrace představovala vyslovenou chudobu a bídu.

V Ženevě 15. dubna 1942 Musil při polední kondiční rozcvičce (velké kruhy pažemi, tzv. „Armkreise“) zemřel. Při posledním rozloučení bylo přítomno pouze osm osob. Vdova poté rozprášila jeho popel do opuštěné zahrady a urnu vhodila do řeky Aare. O rok později vydala nedokončený třetí díl románu Muž bez vlastností.
'Životopis autora Musil Robert'