Klíma Jan st.
* 05.11.1938
* Praha

0%
Klíma Jan st. - Životopis
Syn vědeckého pracovníka v oboru silnoproudé elektroniky. Bratr spisovatele Ivana Klímy. Studoval na jedenáctileté střední škole (1954–57) a na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze (1957–62), kam též po skončení studií nastoupil (1962–64 dvouletá vojenská služba). Na fakultě působil nejprve jako asistent, od roku 1965 odborný asistent. V letech 1968–70 absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Bristolu (Velká Británie). V roce 1975 získal titul RNDr. a CSc. , 1990 se stal docentem. V letech 1984 a 1991 působil na vídeňské univerzitě, roku 1990 přednášel jeden semestr na univerzitě v Mnichově.Kromě odborných článků z oboru teorie pevných látek publikoval v 60. letech humoristické a vědeckofantastické povídky v Čs. vojáku, Literárních novinách, Dikobrazu a časopise Univerzita Karlova. Lektorsky spolupracoval, zejména v oblasti literatury faktu, s nakladatelstvími Mladá fronta a Albatros. Od druhé poloviny devadesátých let se intenzívně věnuje překládání.
Klímovy hravé detektivní prózy jsou postaveny na logické dedukci a schopnosti nekonvenční myšlenkové kombinace; obsahují však i komický prvek, který je autorovi prostředkem charakterizace postav i podnětem k rozvinutí řady humorných a dramatických situací. Do autorových próz se přitom promítla jeho odbornost: hlavním řešitelem záhad ve všech prózách je matematik Mirek Nedbal, odborný asistent matematicko-fyzikální fakulty, jehož matematikou vypěstovaná schopnost přísně logického myšlení je do značné míry kompenzována akademickou roztržitostí a společenskou neobratností. Autor tak čtenáře v příběhu současně uvádí do specifického prostředí vědy a vědců; typem humoru se Klímovy romány blíží románům Malcolma Bradburyho či Davida Lodge. – Klíma rovněž přeložil z angličtiny knihy, které mu byly blízké svou popularizací moderní fyziky (George Gamow) či profesí překládaného autora (nekonveční vzpomínky nositele Nobelovy ceny R. P. Feynmana); vedle toho se věnoval také překládání detektivek (Agatha Christie, Dorothy L. Sayersová, Ngaio Marshová aj. ).
BIBLIOGRAFIE
Próza: Smrt má ráda poezii (P 1966); Případ půjčeného psa (P 1981); Případ potenciálního primáře. Případ pana Pontiho (PP 1998); Nespouštěj se s nikým, kdo je potrhlejší než ty (P 2000).
Překlady: G. Gamow: Pan Tompkins v říši divů (1986, s J. Bičákem) + Pan Tompkins stále v říši divů (2001, s J. a D. Adamovými); R. P. Feynman: To snad nemyslíte vážně! (1989) + To snad nemyslíte vážně, pane Feynmane! (úplné vydání, 2001) + O smyslu bytí (2000) + Radost z poznání (2003) + Šest snadných kapitol (2007); R. L. Stine: Haló, tady fantom (1992) + Večírek s překvapením (1993); J. Higgins: Útes Thunder Point (1994); R. Stout: Jen přes mou mrtvolu (1995); Ch. Pike: Sbohem a na shledanou (1995); A. Christie: Záhada sedmi ciferníků (1995); S. Weinberg: A co Bůh? (1996) + Snění o finální teorii (s D. Heyrovským, E. Heyrovským, P. Kotalíkem a A. Bičákovou, 1996); N. Marshová: Smrtící šipka (1999); P. Cave: Kočky rády perník (2000); P. Wright – P. Greengrass: Lovec špionů (2000); P. Wilsonová: Zbožňovaný anděl (2000); D. L. Sayersová: Katovy prázdniny (2000) + Mrtvola nutná (2001) + Leopardí dáma (2001) + Lásku a vraždu neutajíš (2002) + Pět falešných stop (2002) + Příliš mnoho svědků (2005) + Oxfordský anonym (2006); J. Lynn – A. Jay: Jistě, pane ministře 1 (2002) + Jistě, pane ministře 2 (2003) + Jistě, pane premiére 1 + Jistě, pane premiére 2 (obě 2004) + J. Lynn: Mayday (2008); I. Buruma – A. Margalit: Okcidentalismus. Západ očima nepřátel (2005); L. Mlodinow: Feynmanova duha (2007); Avi: Vlčí hlava aneb Tajemství olověného kříže (2007).
Ostatní práce: Kvantová mechanika 1, 2 (skripta, 1985, 1990, s B. Velickým), Sbírka problémů z kvantové teorie (2006, s M. Šimurdou) aj.
'Životopis autora Klíma Jan st.'