Klenková Hana
* 08.06.1905 - † 08.11.1992
* Čakovice (dnes Praha-Čakovice)
0%
Klenková Hana - Životopis
* 8. 6. 1905, Čakovice (dnes Praha-Čakovice)† 8. 11. 1992, Praha
Prozaička, autorka literatury pro mládež
Publikovala rovněž pod svým dívčím jménem Benešová (a pod jménem Klenková-Benešová). Klenková byla dcerou politika, spisovatele a pedagoga Vojty Beneše (1878–1951), jejím strýcem byl prezident Edvard Beneš (1884–1948). Dětství prožila v Brandýse nad Labem, 1914 odjela s rodiči do USA, kde se otec podílel na organizování protirakouského odboje. 1919 se vrátila do vlasti, 1925 maturovala na gymnáziu v Praze. Studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy po roce přerušila a vykonala učitelské zkoušky v Čáslavi. Podnikla cesty do Rakouska, Švýcarska a opět do USA, kde 1927–28 studovala sociologii a psychologii na Vassar College v Poughkeepsie u New Yorku a krátce pracovala ve výchovném ústavu pro dívky Sleighton Farm v Pensylvánii. Po návratu učila rok v Praze a 1929 se provdala za učitele Ladislava Klenku, který se 1932 stal ředitelem dětského výchovného ústavu v Načeradci u Vlašimi. Zde působila 1939–64 jako vychovatelka; poté odešla na odpočinek do obce Lesáky pod Blaníkem a od roku 1967 žila v Praze.
Roku 1925 debutovala v Klasu, dále přispívala do periodik: Panoráma, Národní osvobození (zde od roku 1937 fejetony o výchově), Národní práce, Právo lidu, Péče o mládež a Pod Blaníkem (Benešov). – Roku 1941 kryla svým jménem publikaci otce Vojty Beneše (výběr folklorních textů ke kresbám Mikoláše Alše Rok na vsi).
Klenková navázala na tradici staršího českého realistického románu detailním vylíčením prostředí, psychologizujícím rozborem a pestrou fabulací. Počínaje postavou dívky, která odjede s rodiči do Ameriky (Vendulka tanečnice), přes titulní postavu románu Regina Lorencová, situovaného do 20. a 30. let, až po stárnoucí ženu v pozdní knize povídek Buď moudrá, má bolesti, představují hrdinky próz Hany Klenkové stejný typ: sebevědomou okouzlující osobnost, která převyšuje své okolí nadáním i dravou energií. Nejúspěšnější autorčiny prózy těží z její práce ve výchovných ústavech a jsou založeny na přesvědčení o rozhodujícím vlivu prostředí na utváření charakteru. Vedle povídkové prvotiny Dům tiché pohody sem patří román Slunečná farma, příběh irské dívky, z níž velkoměstská spodina v New Yorku udělá zlodějku a teprve pobyt ve výchovném ústavu jí pomůže najít sebe samu. Osobních zkušeností z prostředí koleje pro dívky vyšších společenských vrstev i z chudých předměstských čtvrtí využila Klenková ke kritice sociálních rozporů. Účinnost laskavé, nenásilné výchovné metody vyzvedá také román pro mládež Darebák, který (zvláště v přepracované verzi) přerůstá v kritiku sociální nespravedlnosti, tentokrát za první republiky.
BIBLIOGRAFIE
Próza: Dům tiché pohody (PP 1938, pod jm. H. Klenková-Benešová); Slunečná farma (R 1939, pod jm. H. Klenková-Benešová; přeprac. 1972); Vendulka tanečnice (P pro ml. , 1941, pod jm. H. Klenková-Benešová); Náš prezident. Listy o životě doktora Edvarda Beneše (E pro ml. , 1947); Regina Lorencová (R 1947); Darebák (R pro ml. , 1948; přeprac. 1962); Buď moudrá, má bolesti (PP 1978).
Ostatní práce: Českým a slovenským ženám (rozhl. projev, 1946).
Překlad: Elmer Russel Gregor: Rychlonohý lišák (1929, pod jm. H. Klenková-Benešová).
'Životopis autora Klenková Hana'