• Životopis
• Tvorba (12)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Kirschner Miloš - Životopis

* 16. 4. 1927, Praha  
† 2. 7. 1996, Praha 
 
Dramatik, divadelník, loutkář
 Jeho manželkou byla herečka Helena Štáchová (*1944). Kirschner pocházel z rodiny úředníka. Dětství (kromě krátkého pobytu v Plzni a Strakonicích) prožil v Praze. Již během studií na reálném gymnáziu (mat. 1946) hrál pod vedením svého otce, zaníceného loutkáře, v Libni amatérské loutkové divadlo. Po přerušení studia na Právnické fakultě UK (1946–49) absolvoval vojenskou službu (1949–51) a 1951 nastoupil do angažmá v Divadle Spejbla a Hurvínka. Od 1952 alternoval s Josefem Skupou roli Hurvínka, po Skupově smrti (1957) se stal jeho pokračovatelem. V této době se podílel na dramaturgickém hledání a inscenačních experimentech mladých členů divadla (1957–61 sdružených do tvůrčí skupiny Salamandr) a začal psát první divadelní texty. V 60. letech se stal vůdčí osobností souboru, 1966 ředitelem Divadla S+H, s nímž také vystupoval v řadě zemí světa.
 Významná je Kirschnerova spolupráce s Čs. rozhlasem a Čs. televizí (mj. seriály Večerníčků Na návštěvě u Spejbla a Hurvínka, 1972 a Znovu u Spejbla a Hurvínka, 1974); podílel se rovněž na snímcích Hurvínek to zařídí (1960, r. Oldřich Lipský) a Hurvínek hledá Žeryka. Jako herec i spoluautor spolupracoval na množství gramofonových desek (Supraphon), též cizojazyčných.
 Kirschnerova literární tvorba (většinou se spoluautory) vyrůstá z jeho tvorby loutkoherecké a je dána především populárními loutkami Spejbla a Hurvínka. Po jejich převzetí od Josefa Skupy se Kirschnerovi podařilo vyřešit úkol, jak tyto úspěšné náhrady tradičních loutkových typů včlenit do současnosti, aniž by ztratily původní charakter. Své pojetí Kirschner realizoval nejdříve v krátkých předscénových dialozích a ve hrách pro dospělé (Srdečné metamorfóry, Amorosiáda), v nichž potlačil původní omezenost a groteskní měšťácký konzervatismus postavy Spejbla a zároveň ztlumil konfliktní napětí mezi Spejblem a Hurvínkem ve prospěch jejich partnerství a dialogických úvah o světě. Hlavní devizou Kirschnerových her pro děti je laskavý, srozumitelný humor i nevtíravá didaktičnost. Hurvínkova aktivita, provokativní smělost, zvídavost i jeho omyly a lumpárny tu vytvářejí zápletky a dramatické situace, v nichž jsou zpravidla demaskováni a zesměšněni buď jeho protihráči (Hurvínkův sněhulák), nebo i jeho vlastní falešné životní představy (Past na Hurvínka). Kirschner spolupracoval rovněž na komponovaných jevištních pásmech, kontrapunkticky střídajících pantomimické loutkářské výstupy s hranými scénkami a dialogy Spejbla a Hurvínka a poeticko-lyricky laděné vizuální scény se zhuštěnou komikou pointovaných dialogů (např. Hurvínkovi na dobrou noc). Z podobných principů vychází i Kirschnerova činnost mimodivadelní (rozhlas, nahrávky, film).

BIBLIOGRAFIE
Loutkové hry a pohádky: Amorosiáda (scénické pásmo, rozmnož. , 1966, s M. Hakenem); Past na Hurvínka (D pro děti, rozmnož. , 1971); Hurvínkovy večerníčky pro kluky i pro holčičky (PP pro děti, 1981, s V. Strakou); Hurvínek hlavou rodiny (P pro děti, 1984, s V. Strakou); Hurvínkovy bláhovosti (P pro děti, 1987, obsahuje: Hurvínkův koncert, Hurvínkova besídka, Hurvínkův poklad); Hurvínkovy třesky plesky: Zahrajme si divadlo (D pro děti, 1991, s V. Strakou); scénicky: Srdečné metamorfóry (scénické pásmo, 1964, s M. Hakenem); Hurvínkovi k narozeninám (1965); Hurvínkovi na dobrou noc (scénické pásmo, 1969, s M. Hakenem); Amorosiáda 2 (scénické pásmo, 1969, s M. Hakenem); Mnoho Spejblova povyku pro nic (scénické pásmo, 1972); Hurvínkův sněhulák (1973, s V. Strakou); Hurvínkova strašidýlka (1976, s P. Grymem); Katastrofa v katastru O (1977, s J. Plachetkou); V Praze je blaze (1981, s J. Středou); Experiment u Spejblů (1988, s J. Melíškem a L. Homolou); Spejblova East side story (1993, s M. Čechem, angl. verze 1992).
Výbor: Spejbl und Hurvínek Texte 1–3 (Berlín 1975–78, přel. V. Labská).


'Životopis autora Kirschner Miloš'