• Životopis
• Tvorba (3)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Karfík Vladimír - Životopis

* 1. 10. 1931, České Budějovice  
 
 
Literární kritik, historik a editor
 Gymnázium studoval v Českých Budějovicích a Mostě (maturita 1950), češtinu a srbochorvatštinu na FF UK (1950–1955, PhDr. 1969 prací K interpretaci poválečné poezie). V letech 1954–1957 působil jako lektor literatury na Ústřední škole ROH, 1957–1961 byl zaměstnán v Novinářském studijním ústavu. V letech 1961–1973 pracoval v ÚČL, 1965–1969 byl uvolněn pro stáž v Literárních novinách, Literárních listech a Listech, kde vedl rubriku literární a umělecké kritiky. V letech 1970–1971 byl externím redaktorem časopisu Výtvarná práce. 1973–1989 pracoval v různých dělnických profesích. V letech 1990–1999 byl šéfredaktorem obnovených Literárních novin.
 Kromě časopisů, v nichž působil, přispíval od roku 1953 do těchto novin a časopisů: Květen, Novinářský sborník, Výtvarná práce, Česká literatura, Orientace, Sešity pro mladou literaturu, Divadlo, Dialog, Svědectví (Paříž), Revue K (Paříž), Listy (Řím), Obrys (Mnichov), Divadelní revue, Respekt, Lidové noviny aj.
V době, kdy nesměl publikovat, přispěl do samizdatových periodik Kritický sborník, Obsah a do sborníků Hlasy nad rukopisem Českého snáře (1981), Z pěstiček zaťatých. Básníkovi Janu Skácelovi k šedesátinám (1982), Miroslavu Drozdovi a Jiřímu Honzíkovi k šedesátinám (1984), Jaroslav Seifert 1986 (1986), Hrabaliana (1989). Pro edici Expedice spolu s Miroslavem Červenkou k vydání připravil výbor Obhajoba umění Jindřicha Chalupeckého (1988). Přispěl do strojopisných sborníků Rudolfu Havlovi (1981) a Xenia Miroslao Červenka quinquagenario a solidabus, amicis, discipulis oblata (1982).
Užíval pseudonymů a šifer: Věra Kronusová (dívčí jméno manželky Věry Karfíkové), Petr Doubrava, Jan Bartoš (oba ve Svědectví); K. , k. , kar. , í, o. , vk.
 Literární kritik a historik Vladimír Karfík se orientuje především na moderní českou literaturu. Ve svých kritických analýzách (zejména poezie) se opírá o strukturalistickou metodologii, s jejíž pomocí usiluje o odhalení zákonitostí a smyslu uměleckého textu. Časopisecky publikované studie a doslovy z let 1966–1999 Karfík shrnul do souboru Literatura je čitelná, v němž se věnuje několika autorům druhé poloviny 20. století, zvláště těm, kteří byli spojeni se Skupinou 42 (Josef Kainar, Jiří Kolář), a básnické generaci, jež debutovala v 50. letech (Miroslav Holub, Jan Skácel, Karel Šiktanc, Jiří Šotola aj. ). Zvýšenou pozornost věnoval Karfík zejména básnickému dílu Jiřího Koláře. V řadě studií (dvě vyšly jako zvláštní čísla pařížské Revue K) a v monografii Jiří Kolář vymezil nejen Kolářův podíl na vzniku Skupiny 42 a ukázal jeho vliv na moderní českou poezii i prózu (Bohumil Hrabal), ale svůj zájem upřel i k méně známým polohám Kolářovy tvorby (zvl. dramatické). Jako editor se podílel na vydávání jeho spisů.

BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Les réflexions poétiques de Jiří Kolář (studie, zvláštní číslo Revue K, Paris 1983); Le Théatre de Jiří Kolář (studie, zvláštní číslo Revue K, Paris 1984); Jiří Kolář (monografie, 1994); Projev při předání Ceny Jaroslava Seiferta Bohumilu Hrabalovi 25. 10. 1993 (příležitostný tisk, b. d. , 1994); Literatura je čitelná (soubor studií, 2002).
Účast v týmových pracích: Jak číst poezii (1969); Český Parnas. Vrcholy literatury 1970–1990 (1993).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Almanach mladých autorů Rozlet (1955); Příběhy pod mikroskopem (1966); Hrabaliana (1990); Hlasy nad rukopisem Vaculíkova Českého snáře (1991).
Uspořádal a vydal: J. Kainar: Třináct kytar (výbor, 1967); Mým snem jsi prošla (výbor z české milostné poezie, 1969); K. Šiktanc: Slepa ljubov (výbor, Skoplje 1970); K. H. Mácha: ... a jen země je má (výbor, 1973, pod pseud. V. Kronusová); K. J. Erben: Zlatý kolovrat (výbor, 1976, pod pseud. V. Kronusová); K. Havlíček Borovský: Vojna s hloupostí a zlobou (výbor, 1981, pod pseud. Věra Kronusová); J. Hiršal: Vínek vzpomínek (Purley–Surrey 1989; 1992); J. Chalupecký: Obhajoba umění 1934–1948 (1991, s M. Červenkou); J. Kolář: Dílo Jiřího Koláře sv. 1–9 (1. sv. , 1992, Křestný lit. Ódy a variace. Limb a jiné básně. Sedm kantát. Dny v roce. Roky v dnech; 3. sv. , 1993, Černá lyra. Návod k upotřebení. Marsyas. Z pozůstalosti pana A. Vršovický Ezop. Česká suita; 6. sv. , 1994, Básně ticha; 4. sv. , 1995, Mistr Sun o básnickém umění. Nový Epiktet. Návod k upotřebení. Odpovědi; 6. sv. , 1996; 2. sv. , 1997, Černá lyra. Čas. Očitý svědek; 7. sv. , 1999, Psáno na pohlednice I; 8. sv. , 2000, Psáno na pohlednice II; 5. sv. , 2000; 9. sv. , 2000, Prometheova játra /1950/); Ztraceni v davu. Osudy novinářů ve 20. století (2005, s M. Gromanem).


'Životopis autora Karfík Vladimír'