Laub Gabriel
* 24.10.1928 - † 03.02.1998
* Bochnia (u Krakova, Polsko)
0%
Laub Gabriel - Životopis
* 24. 10. 1928, Bochnia (u Krakova, Polsko)† 3. 2. 1998, Hamburk (SRN)
Prozaik, humorista, autor aforismů a překladatel
Narodil se v rodině židovského obchodníka. Po vypuknutí války v září 1939 a po obsazení východních území Polska sovětskou armádou rodina žila nejprve devět měsíců ve Lvově, poté byla odvezena na Ural a po propuštění 1941 žila do května 1946 v Samarkandu (Uzbekistán). Laub navštěvoval polské a ruské školy. Maturoval 1946 v Krakově. Od téhož roku žil v Praze, kde absolvoval Novinářskou fakultu Vysoké školy politických a sociálních věd (1946–51). Od 1948, kdy také obdržel čs. občanství, pracoval jako novinář a spisovatel: nejprve ve Studentském předvoji (do 1950), od října 1950 v Lidových novinách. Po návratu z vojenské služby 1953 nebyl přijat do stálého zaměstnání kvůli přesídlení rodičů do Izraele. Přechodně působil mj. v redakci Mladé vesnice, 1964–66 jako redaktor Plamene a též jako kabinový tlumočník. 1968 byl přijat do redakce Lidových novin, které však nezačaly vycházet. Po srpnu 1968 Laub odešel do SRN a usadil se v Hamburku jako novinář, později spisovatel z povolání. Spolupracoval s německou televizí a rozhlasem (Nord Deutschland Rundfunk, West Deutschland Rundfunk, Deutsche Welle), byl členem Akademie svobodných umění v Hamburku, 1978–82 byl předsedou exilového PEN-klubu německé jazykové oblasti.
Přispíval do Lidových novin, Kina, Hostu do domu, Plamene (1963 zde překlad Solženicynova Jednoho dne Ivana Děnisoviče), Literárních novin (Literárních listů, Listů), Divadelních a filmových novin i do řady slovenských, polských, sovětských a rakouských časopisů. Po 1968 publikoval v Die Zeit, Deutsche Zeitung (Bonn), Die Presse (Vídeň), Die Weltwoche (Curych), Israel Nachrichten, Al Hamišmar (oba Tel Aviv) aj. Překládal z polštiny, slovenštiny, ruštiny, později z češtiny a ruštiny do němčiny. 1994 mu byla udělena hlavní cena v soutěži Evropský fejeton. – Užíval mj. šifer: -au- (Kino 1959), gl, G. L. (Plamen), -gl-, (lb), -ll-. Jen ojediněle užil pseudonymů Jewgenij Samarkandcev a Josef Simon.
Již během svého pobytu v Československu se Laub prezentoval jako bystrý novinář, humorista a satirik, autor originálních úvah, mikropovídek, a především vtipných aforismů (Zkušenosti). Z perspektivy všedního lidského života v nich relativizoval a demytizoval témata společenská, filozofická i umělecká. Mezi autorem nejčastěji používané prostředky patří hra s významy slov a s neobvyklými kontexty, zdoslovnění metafory, jakož i užívání soudů obsahujících logický paradox a formulace nových „definic“. Individuální a sociální klamy tak, jak jsou formulovány v pojmech, konvenčních soudech, věčných pravdách, frázích, filozofických poučkách, heslech, definicích, programech a teoriích, ironicky a satiricky odkrývá i Laubova tvorba pozdější, ať vydána česky (Největší proces dějin), nebo německy či hebrejsky.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Zkušenosti (aforismy, 1967); Verärgerte Logik (něm. , aforismy, Mnichov 1969); Enthüllung der nackten Kaisers (něm. , PP satir. , Mnichov 1970); Největší proces dějin (PP satir. , Kolín nad Rýnem 1972; 1990); Ur-Laub zum Denken (něm. , PP satir. , Mnichov 1972); Kof mi še-chošev (hebr. , aforismy, Tel Aviv 1972); Erlaubte Freiheiten (něm. , aforismy, Mnichov 1975); Doppelfinten (něm. , PP, FF satir. , Reinbec 1975); Spielen Sie Detektiv (něm. , lit. kvizy, Reinbec 1976); Denken erlaubt! (něm. , aforismy, Gütersloh 1977); Alle Macht den Spionen (něm. , PP, Hamburk– Mnichov1978); Das Recht, recht zu haben (něm. , aforismy, Mnichov 1979); Le-ma´an tehila, našim u-behemot (hebr. , PP, Tel Aviv 1979 -přel. z něm. ); Dabeisein ist nicht alles (něm. , PP, Hamburk 1980); Olympisches Laub (něm. , PP, Bergisch Gladbach 1980); Der leicht gestörte Frieden (něm. , PP, Hamburk 1981); Der Aufstand der Dicken (něm. , R satir. , Bergisch Gladbach 1983); Gespräche mit dem Vogel (něm. , satira, Hamburk–Mnichov1984); Entdeckungen in der Badewanne (něm. , PP satir. , Hamburk–Mnichov1985); Urmenschenskinder. Respektlose Geschichten (něm. , PP satir. , Hamburk–Mnichov1986); Mein lieber Mensch (něm. , satira, Hamburk–Mnichov1987); Die Kunst des Sonnenbrands oder Urlaub muss sein! (něm. , PP satir. , Mnichov1988); Myšlení kazí charakter (něm. s tit. Denken verdirbt den Charakter, aforismy, 1984; 1991); „Gut siehst du aus“ (něm. , P satir. , Mnichov 1994); Schaff die Arbeit ab! (něm. , PP satir. , Frankfurt nad Mohanem 1994); Je kleiner der Unterschied (něm. , PP satir. , Mnichov 1995); Man kann´s auch positiv sehen (něm. , PP satir. , Mnichov 1996); Die Kunst des Lachens (něm. , PP satir. , Mnichov 1997).
Výbory (něm. ): Das Recht, recht zu haben (něm. , aforismy, Bergisch Gladbach 1982); Was tut man mit Witwen? (něm. , PP satir. , Hamburk 1982); Unordnung ist das ganze Leben (něm. , PP satir. , 2 sv. , Mnichov 1992); Ein Lächeln zwischen den Zeilen (něm. , PP satir. , Mnichov 1999, se vzpomínkami na autora).
Příspěvky do sborníků: Vier Kurzhörspiele (Bonn 1997, zde rozhlasová hra Von wegen Verständigung).
Překlady: Křídla (soubor povídek polských autorů, 1956); M. Naszkowski: Neklidné dny (1963); L. Zieleniec: Žaláře nás nezlomily (1963); B. Michalek: Poznámky o polském filmu (1964); E. Friš: Povstání zdaleka i zblízka (1965); L. Kołakowski: Nebeklíč, Rozhovory s ďáblem (1969); do němčiny: V. Havel: Audienz (1975) + Vernissage (1976) + Das Berghotel (1976) + Protest (1976) + Versuch, in der Wahrheit zu leben (1980) + Offener Brief an Gustáv Husák (in Am Anfang war das Wort. Texte von 1969 bis 1990; 1990) aj.
'Životopis autora Laub Gabriel'