• Životopis
• Tvorba (13)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (1)

Freiová Ludmila - Životopis

Ludmila FREIOVÁ (1926 Praha) vystudovala češtinu a filozofii na FF UK a donedávna působila jako středoškolská profesorka v Praze. Píše od roku 1935, sci-fi od roku 1975.  Systematicky se literatuře věnuje od šedesátých let. Knižně vydala novelu Úterý (1960) — oceněnou první cenou ministerstva školství a Státního pedagogického nakladatelství 1959 — a novelu Příběh jednoho roku (1966) — oceněnou touž cenou za rok1961 — a román Dopisy pro Jaszka (1972). Od roku 1977 se věnuje výhradně sci-fl.
Ludmila Freiová se snaží ve svých prózách pro mládež klást důraz na výchovné působení textu. Tato skutečnost spolu s absencí přímo popisované akce způsobuje, že pro čtenáře, kteří mají v oblibě akčnější příběhy, nejsou její romány dostatečně atraktivní. Jiní čtenáři v tom však mohou vidět naopak klad. Její povídky se objevily v řadě antologií a časopisů: Neviditelní zloději a Zlatá brána vyšly v antologii Neviditelní zloději (1980), povídka SOS v antologii Železo přichází z hvězd (1983), povídky Jmenoval se Kulíšek a Dvojí přiznání profesora C. H. v antologii Hvězdy v trávě (1984), Mumie v antologii Stalo se zítra (1985), Školní případ v antologii Přistání na Řípu (1988) a Spiknutí proti času v antologii Let na měsíc pojednaný jako sbírka povídek českých autorů (1993). Časopisecky vyšly tyto povídky: Symfonie (VTM, 1985, č. 6), Školní případ (VTM, 1986, č. 20), Konkrétní opatření (Zápisník, 1990, č. 1), Kar (Ikarie, 1993, č. 9), Variace na staré téma (Nemesis, 1995, č. 2), Kečuánská zubatá (ABC, 1995, č. 18), Test (jde o úryvek z rukopisu románu Kosmická linka Země-Kvara) (My a děti, 1995, č.  3).
Ludmila Freiová je také znalkyní italské SF literatury a pro klubové fanziny i oficiální časopisy přeložila množství italských SF povídek.
'Životopis autora Freiová Ludmila'