• Životopis
• Tvorba (4)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Pohanková Jana - Životopis

Básnířka, autorka rozhlasových her a pohádek
 Dívčím jménem Kaftanová. Otec byl zedník. Dcera Michaela (* 1964, provdaná Němcová) je operní zpěvačka. – Po studiu na gymnáziu v Chomutově (maturita 1962) působila Pohanková jako redaktorka tamních okresních novin Nástup; od roku 1964 byla knihovnicí v Chomutově a ve Vejprtech. V roce 1973 se přestěhovala do Říčan u Prahy (a poté do Prahy) a začala pracovat jako sekretářka a posléze hospodářka Střední knihovnické školy v Praze, na níž souběžně absolvovala nástavbové studium vědecko-technických informací (maturita 1975). V letech 1986–89 byla referentkou oddělení bytového fondu v národním podniku Pražské mlýny a pekárny. Po roce 1989 pracovala jako redaktorka týdeníku ... atd a měsíčníku Slunovrat. V roce 1991 vedla projekt anglicko-české četby Picnic (Nakladatelství Libereckých tiskáren). V témže roce se stala tiskovou mluvčí ministra kontroly Igora Němce, poté ministra – vedoucího Úřadu vlády ČR, kde působila jako poradkyně pro práci s médii. Od roku 1996 se ve svobodném povolání věnuje novinářství a literární tvorbě.
 Jana Pohanková začala publikovat roku 1960 v severočeském regionálním tisku (Průboj), do začátku 70. let přispívala do periodik Knihovník, Čtenář, Zemědělské noviny. V 70. a 80. letech otiskovala povídky, fejetony, recenze a reportáže v novinách a časopisech Literární měsíčník, Tvorba, Zemědělský magazín, Svět práce, Zlatý máj, Rodina a škola, Večerní Praha, Zprávy Spolku českých bibliofilů, Stadion, po roce 1989 v časopisech Reportér, ... atd, Slunovrat, S 93 – Státní správa a samospráva, Marketing magazin, Poradce podnikatele aj. V letech 1981–89 spolupracovala s Československým rozhlasem a s Jiřinou Axmannovou napsala řadu rozhlasových her: Tvůj den, tvá noc (1981), Slánka z lipového dřeva (Bratislava 1984), Okružní jízda (1985), Jako prach v patách lakedaimonského posla (Košice 1985), Jeho Mount Everest (Bratislava 1985), Bez fraku, bez potlesku (1987), Po ovoci jejich je poznáte (Bratislava 1989). – Užívala šifer jak, jk, poh (články ve Večerní Praze a Tvorbě).
 Jana Pohanková debutovala sbírkou Žena nůše píseň kost, jež zaujala osobitým – pro oficiálně vydávanou poezii 70. a 80. let neobvykle deziluzivním – pohledem na téma lásky a ženského údělu. V sevřených, rytmických útvarech, opakujících úsečné a často dynamicky vypointované verše, se snažila dobrat nejen podstaty a smyslu života ženy (v řadě básní sbírky se nechala volně inspirovat Halasovým cyklem Staré ženy), ale také podstaty umění a poezie. Sbírka Chůze střemhlav přechází od námětů ryze intimních k širšímu společenskému pohledu: v košatě metaforických verších s prvoplánovým patosem konfrontuje milostné motivy s mementem druhé světové války, s možným nebezpečím dalších konfliktů a s civilizačním ohrožením dnešního světa. V pásmu – „baladě o dávné zemi“ – Ataraktos: Balada o dávné zemi autorka prostřednictvím historicko-mytických reminiscencí, podtržených rozmáchlým volným veršem, vyjadřuje obavu ze selhání člověka tváří v tvář civilizačnímu pragmatismu a evokuje vesmírné přesahy jeho jednání. Zralý debut Jany Pohankové na poli literatury pro děti představuje cyklus krátkých autorských pohádek pro nejmenší čtenáře Červený panáček. 366 pohádek na dobrou noc; titulní postava má charakteristické rysy chování a prožívání předškolního dítěte a autorčino poetické sledování jejích příhod v širší rodině využívá přístupné metaforiky i jednoduchých veršů. Výtvarná podoba knížky (ilustrace Anny Neborové) zde nápaditě napomáhá dotvoření jednolitého estetického celku.

BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Žena nůše píseň kost (BB 1981); Chůze střemhlav (BB 1986); Ataraktos: Balada o dávné zemi (B 1987); Červený panáček. 366 pohádek na dobrou noc (2002).
Příspěvky ve sbornících: Rosný bod (1976); Peřeje (1980).
Ostatní práce: Analýza pracovních činností absolventů středních knihovnických škol a katedry knihovnictví a vědeckých informací (rozmnož. , 1979); Průvodce podnikatele světem médií (1997).
'Životopis autora Pohanková Jana'