Mathesius Bohumil
* 14.07.1888 - † 02.06.1952
* Praha
0%
Mathesius Bohumil - Životopis
český básník, literární vědec, vysokoškolský pedagog, překladatel z ruštiny, němčiny, francouzštiny a latiny a za jazykové spolupráce z čínštiny a japonštinyVystudoval bohemistiku a romanistiku na české univerzitě v Praze, od 1912 působil jako středoškolský profesor, 1914 musel narukovat do rakousko-uherské armády, 1919-21 byl úředníkem ministerstva školství, později se věnoval literárně kritické a překladatelské činnosti ve svobodném povolání. Je autorem hesel o sovětské literatuře v Ottově slovníku naučném nové doby. Roku 1945 se stal prvním profesorem sovětské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vychoval řadu českých rusistů; jeho přednášky byly vydány posmrtně J. Fraňkem v souboru Přehled sovětské literatury (1962 a 1965). Těžiště jeho překladatelské činnosti, jejíž značná část spadá do období před rokem 1945, spočívá v překladech ruské klasické i moderní literatury (celkem asi 150 děl; A. Bělyj, A. A. Blok, M. A. Bulgakov, A. P. Čechov, F. M. Dostojevskij, K. A. Fedin, N. V. Gogol, M. Gorkij, L. P. Grossman, V. V. Ivanov, S. A. Jesenin, V. P. Katajev, V. A. Kaverin, M. J. Lermontov, V. V. Majakovskij, J. K. Oleša, A. N. Ostrovskij, B. S. Pasternak, B. Pilňak, A. S. Puškin, V. B. Šklovskij, M. A. Šolochov, L. N. Tolstoj, S. M. Tretjakov, L. Trockij). Od 20. let cílevědomě propagoval ruskou a sovětskou literaturu, v nakladatelství Melantrich vydával edici Nová ruská knihovna. Své překlady doprovázel studiemi o autorech a jejich dílech a na základě vlastních zkušeností z překladatelské práce se zabýval rovněž problematikou teorie překladu. Obecně známé se staly jeho parafráze staré čínské a japonské poezie.
V letech 1898–1906 navštěvoval gymnázium v Truhlářské ulici v Praze, v letech 1906–1912 studoval na Univerzitě Karlově obory čeština a francouzština. V roce 1909 debutoval v almanachu Kniha mladých povídkou Hans Plum v divadle. Po jednoleté vojenské službě (1912–1913) učil na gymnáziu v Praze-Smíchově. Roku 1914 byl mobilizován a na srbské a italské frontě, kde byl celou I. světovou válku byl dvakrát raněn. 1919 odešel jako vojenský dobrovolník na Slovensko, kde po demobilizaci působil jako úředník. Do Prahy se vrátil v roce 1921. V roce 1925 byl členem výboru Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení s Novým Ruskem. V letech 1926–1927 redigoval spolu s Františkem Xaverem Šaldou a Juliem Fučíkem časopis Tvorba. V roce 1927 spoluzakládal Literární noviny a v letech 1934–36 byl jejich šéfredaktorem. Od roku 1945 byl profesorem Univerzity Karlovy pro ruskou a sovětskou literaturu. Zemřel na rakovinu a je pohřben v Praze-Strašnicích.
Bohumil Mathesius byl bratranec jazykovědce Viléma Mathesia,
Bohumil byl syn bratra Vilémova otce, Petra Mathesia. Viz knížka Vilém Mathesius - Paměti a jiné rukopisy, str. 10.
'Životopis autora Mathesius Bohumil'