Rais Karel Václav
* 04.01.1859 - † 08.07.1926
* Lázně Bělohrad
0%
Rais Karel Václav - Životopis
Český prozaik a publicista, tvůrce realistické vesnické povídky, románové idyly a elegie. Vyzdvihl nejprve dobrotu a ušlechtilost venkovanů, poté jejich slabošství, lakotu, egoismus a rozklad vztahů a buditelskou práci inteligence. Zakladatel beletristického časopisu Zvon, autor memoárů a mnoha knížek pro mládež.Otec byl rolník a domácí tkadlec. Rais vystudoval učitelský ústav v Jičíně a potom působil v Trhové Kamenici a v Hlinsku na Českmoravské vrchovině. Na konci století se stal ředitelem měšťanské školy v Praze na Vinodradech.
Raisovo literární dílo je výrazně realistické s jasnou tendencí národně lidovýchovnou. Tematicky je svázáno s prostředím, které autor důvěrně znal, s českým venkovem v rodném kraji i v místech jeho působení. K tomu přistupují některé náměty městské, zvlášť pražské.
Začátky Raisovy tvorby jsou básnické i prozaické podle vzoru Svatopluka Čecha, dílka určená především mládeži, o jejíž nádrodní a mravní výchovu měl autor – učitel upřímný zájem. V 90. letech se Rais ve svých prózách zaměřil ke společenské problematice venkova, zvláště ke střetání starobylého způsobu života s novými proudy, plynoucími z kapitalistických ekonomických vztahů pronikajících i do zapadlých vesnic. Dokladem toho je kniha povídek Výminkáři o konfliktech staré generace s podnikatelskou tvrdostí mladých, jimž se staří rodiče se svými požadavky často jeví jako hlavní překážka v hromadění zisku a rozšiřování výrobních možností. Jiné rozpory mezi rodiči a dětmi, vždy v souvislosti s hospodářskými poměry, jsou zpracovány v Raisových prózách Horské kořeny, Potměchuť a Rodiče a děti. Napětí mezi chudobou a bohatstvím a jeho tragické důsledky v citovém životě zejména mladých lidí, jemuž věnoval již dříve pozoronost Vítězslav Hálek, je u Raise exponováno s mnohem vyšší citlivostí a psychologickým pohledem ke kořenům těchto problémů. Tím se Rais spontánně stal kritikem společenského řádu, který v té době získával domovské právo i na venkově.
Ve všech Raisových dílech má důležité místo realistická kresba prostředí, zejména krajiny. Tyto popisy jsou rovnocenným protějškem mistrovských pláten Antonína Slavíčka, neboť okolí Kameniček se stalo pro oba umělce místem, kde vytvářeli svá vrcholná životní díla.
Dílo
Cesta k domovu
České pohádky o Kristu Pánu, 1884
Dětský ráj, 1889
Doma, 1903
Horské kořeny, 1892
Káča a jiné obrázky, 1906
Kalibův zločin, 1895
Na lepším, 1901
Nová sbírka slovanských pohádek a pověstí, 1894
O ztraceném ševci, 1918
Paničkou, 1900
Pantáta Bezoušek, 1897
Pod modrým nebem, 1897
Pod Zvičinou, 1906
Poslední léto, 1924
Potměchuť, 1892
Povídky ze starých hradů
Půlpáni, 1898
Rodiče a děti, 1893
Sirotek, 1903
Skleník
Stehle, 1905
Trochu vřesu, 1919
Výminkáři, 1891
Západ, 1896
Zapadlí vlastenci, 1893
Ze vzpomínek
'Životopis autora Rais Karel Václav'