• Životopis
• Tvorba (5)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Moldanová Dobrava - Životopis

* 12. 5. 1936, Kladno  
 
Literární historička a kritička
 Narodila se v rodině středoškolského učitele, pozdějšího jazykovědce-onomastika Josefa Beneše (1902–1984). Manžel prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc. (* 1935, sňatek 1957), je ekolog, 1989–1991 ministr životního prostředí české vlády, 1989–1994 poslanec České národní rady, poté ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK a od roku 2004 senátor parlamentu ČR.
Od roku 1939 žije Moldanová v Praze, kde po maturitě na jedenáctileté střední škole (1954) studovala na FF UK češtinu a polštinu. Absolvovala 1959 diplomovou prací Fráňa Šrámek: Tělo. Rozbor, která jí také byla 1969 uznána jako rigorózní (PhDr. ). V letech 1959–1991 pracovala v ÚČL. Kandidátskou práci Božena Benešová (1975) obhájila po kádrových průtazích až v roce 1984. Od roku 1991 působí na PedF UJEP v Ústí nad Labem nejdříve jako docentka (habilitace 1991 prací České spisovatelky na přelomu století), od roku 1993 jako profesorka v oboru dějin české literatury. V letech 1992–1995 byla proděkankou pro vědecké a zahraniční styky, 1994–2007 byla vedoucí katedry bohemistiky a v letech 1995–2001 současně děkankou.
 Časopisecky debutovala 1959 v Květnu a Literárních novinách, dále přispívala do periodik Český jazyk a literatura, Česká literatura (1969–1985 tajemnice redakce, 1985–1990 výkonná redaktorka), Plamen, Svět sovětů, Praha – Moskva, Host do domu, Tvář, Sešity pro mladou literaturu a Sešity pro literaturu a diskusi, Literární archiv, Zpravodaj Šrámkovy Sobotky, Dukla, Čtenář, Nové knihy, Orientace, Tvorba, O knihách a autorech, Literární měsíčník, Průboj (Ústí nad Labem), Kmen, UNESCO Courrier (1983), Práce, Slovenská literatúra (Bratislava), Učitelské noviny, A – Almanach autorů, Vlasta, My 91, Zpravodaj katedry bohemistiky PF UJEP (od 1991), Marginálie, Tvar, Host, Ergo, Bohemistyka (Wałbrzych).
V 70. a 80. letech hojně spolupracovala s Čs. rozhlasem (pořady Výročí týdne, Schůzky s literaturou aj. ). Používala šifer mn (Tvář), –dm– (Česká literatura), DM (Zpravodaj Šrámkovy Sobotky), -n- (Tvorba 1982), mol, –mo–, D. M. , dan (zvláště Tvorba a Kmen).
 Ve středu odborného zájmu DObravy Moldanové stála od počátku česká próza konce 19. a počátku 20. století, próza psychologická a psychologizující, a zejména tvorba spisovatelek. V monografii Božena Benešová spojila Moldanová životopisný výklad s interpretací širšího literárního pozadí života i díla tvůrčí osobnosti, jakož i smysl pro hodnotu literárního tvaru (který osvědčovala již v 60. letech jako kritička). Monografií vyvrcholil v 80. letech také dlouholetý zájem Moldanové o tvorbu Valji Stýblové. Ve Studiích o české próze na přelomu století sledovala Moldanová pokusy o epickou syntézu v tvorbě Josefa Holečka a Karla Matěje Čapka Choda, prózu lyrizovanou (zvl. Fráni Šrámka) a vojenskou (zajímala ji především otázka geneze typu Haškova Švejka); rozsáhlou kapitolu věnovala proměnám ženské literatury.
Napsala řadu doslovů k prózám zejména Valji Stýblové, ale i Fráni Šrámka, Boženy Benešové, Karla Čapka, Anny Marie Tilschové, Růženy Svobodové, Václava Řezáče, Ivana Olbrachta, Ivy Hercíkové, Jana Vrby, Heleny Šmahelové, Jaromíry Kolárové, Marie Kubátové aj.

BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Soupis novinek české beletrie 1959–1969 (bibliografie, rozmnož. , 1971); Božena Benešová (monografie, 1976); Naše příjmení (onomastický slovník, 1983, na základě materiálu J. Beneše, 2. uprav. vyd. 2004); Čeští a slovenští spisovatelé v boji za socialistické Československo (metodická pomůcka s bibliografiií, rozmnož. , 1984); Valja Stýblová (monografie, 1985); Studie o české próze na přelomu století (1993); Česká literatura v období modernismu (1890–1918). Část 1. Léta devadesátá (skripta, 1993; přeprac. a rozšíř. o poezii s tit. Česká literatura v období modernismu /1890–1918/, 1996); Česká literatura v období avantgardy /1918–1945/ (skripta, 2002); České příběhy (soubor studií, 2007).
Účast v týmových pracích: Slovník českých spisovatelů (1964); Lexikon české literatury 1 (1985); Slovník českých spisovatelů 1970–1981 (1985, též red. podíl); Rozumět literatuře 1. Interpretace základních děl české literatury (1986); Poetika české meziválečné literatury. Proměny žánrů (1987); Slovník českých spisovatelů od roku 1945 1 (1995).
Příspěvky ve sbornících: Česká a slovenská literatura od Února k současnosti (1978); Karel Matěj Čapek Chod (angl. , London 1985); Přírodní tematika v literatuře (1987); Prameny české moderní kultury (1988); Karel Čapek. Sborník příspěvků z Národní konference k stému výročí autorova narození (1990); Jan Neruda 1991(1992); Dawność kulturowa w literaturach słowiańskich drugiej połowy 20. wieku (Opole 1993); Česko-polské rozhovory (1994); Hlavní téma: psychologická próza (1994); Václav Černý (1994); Literatura v literatuře (1995); Světová literárněvědná bohemistika 2 (1996); Magdalena Dobromila Rettigová (1996); Josef Hora. 1891–1945 (1996); Václav Černý. Život a dílo (1996); Žena – jazyk – literatura (1996, též redig. s dalšími); Hospody a pivo v české společnosti (1997); Rok 1947 (1998); Česká literatura na konci tisíciletí 1 (2001); Český jazyk a literatura na sklonku 20. století = Język i literatura czeska u schyłku XX. wieku (2001); Henryk Sienkiewicz, twórca i obywatel (Opole 2002); Život je jinde... ? (2002); Konstanty a proměny v českém jazyce a literatuře 20. století = Stałość i zmienność w języku i literaturze czeskiej XX. wieku (Prochowice 2004); Výuka národní literatury v evropském kontextu (2004); Ruralismus, jeho kořeny a dědictví (2005); Žena umělkyně na přelomu 19. a 20. století (2005); Ideologie a imaginace (2006); Místa bez hranic (2006); Otázky českého kánonu (2006); Výuka národní literatury v mezipředmětových vztazích (2006); Prostor v jazyce a v literatuře (2007, sb. věnován D. M. k životnímu jubileu).
Uspořádala, vydala a redigovala: B. Benešová: Don Pedro, don Pablo a Věra Lukášová a jiné povídky (1962, testolog. připr. R. Skřeček; uprav. vyd. 1984, četba pro ZŠ ) + Povídky s koncem ne vždy dobrým (pro ml. , 1975, textolog. připr. R. Skřeček); R. Svobodová: Ráj (1974, textolog. připr. J. Víšková); Hluchavky. Povídky o dívkách z přelomu století (1980, textolog. připr. J. Víšková); V. Řezáč: Větrná setba. Rané prózy (1989); Karel Čapek 1988. Slavica Pragensia 33 (1989, s L. Paterou, též přisp. ); J. Durych: Rekviem (1989); 40 let vysokoškolské přípravy učitelů v Ústí nad Labem (1994); Cesty a cestování v jazyce a literatuře (1995, s dalšími, též přisp. ); Žena – jazyk – literatura (1996, s dalšími, též přisp. ); Jazyk a literatura v historické perspektiva (1998); Jinakost, cizost v jazyce a literatuře (1999, s dalšími, též přisp. ); Konec a začátek v jazyce a literatuře (2001, s dalšími, též přisp. ); Výchova literaturou – výchova k literatuře (2001, též přisp. ); Okraj a střed v jazyce a literatuře (2003, též přisp. ); Čas v jazyce a literatuře (2005, s dalšími, též přisp. ).


'Životopis autora Moldanová Dobrava'