• Životopis
• Tvorba (1)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Langer Josef Jaroslav - Životopis

Jeho otec byl městským důchodním a měl i hospodářství. Dal syna studovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se v té době rozvíjel čilý kulturní národní život, zvláště zásluhou V. K. Klicpery a Josefa Chmely. Na filozofii v Praze a při studiu práv se Langer věnoval literatuře, proto také práva přerušil a od r. 1830 žil střídavě v rodišti a v Praze jako soukromý učitel a redaktor. Na přínluvu F. Palackého se stal r. 1831 archivářem u knížete Kinského. tehdy také přispíval svými básněmi do různých časopisů (Jindy a nyní, Květy, Časopis Českého muzea, aj, někdy pod pseudonymem Kopřivarius). V Čechoslavu vyšla tehdy jeho báseň České lesy, sympatizující s polským povstáním, jíž se Langer stal politicky podezřelý a byl sledován policií. V Praze udržoval přátelské styky s bývalými spolužáky - např. J. K. Tylem a s ostatními obrozenskými pracovníky. Byl však stále nespokojen se svým životem a s výsledky tvorby, a když otec naléhal, aby se věnoval rodinnému hospodářství, vrátils e r. 1832 do Bohdanče. Maloměstské šosácké prostředí jej duševně ubíjelo, doma se cítil "jako v hrobě". tehdy prakticky skončila i jeho literární činnost. Langer předčasně zemřel ve svém rodišti dne 28. dubna 1846.
V básnické tvorbě - podobně jako F. L. Čelakovský - k němuž však měl Langer kritické výhrady - vycházel z české a slovenské lidové prózy a poezie. R. 1830 vydal Selanky, sbírku epických básní - idyl, pro něž látkově čerpal z českých pohádek a pověstí. V této sbírce je i nejvýznamnější Langrova báseň Devatero krkavců. v Časopise Českého muzea vyšly v té době jeho České krakováčky, lehké procítěné lyrické básně, někdy elegické, odrážející básníkovo citové vzplanutí. Některé Langerovy verše zhudebnil jeho přítel a krajan Fr. Škroup, spolupracovník Tylův. Deset alegorických satir a bajek s názvem Kopřivy vyšlo v Časopise Českého muzea v letech 1829-31. Dotýkal se v nich kriticky, ale jinotajně některých událostí z českých dějini ze své současnosti. Šedesátiveršová satira Bohdanecký rukopis je zajímavá tím, že paroduje Rukopisy, o jejichž pravosti langer nepochyboval; kritizuje zde některé nedostatky tehdejšého metanského života. Rovněž satira v próze Den v Kocourkově postihuje - ale ne příliš ostře - společenské, národní i iterární slabosti doby. Nejlepší z jeho díla je cyklus Hraběnce *** na památku (v Časopise Českého muzea 1844), typ romantické subjektivní poezie, u nás vzácné. České i slovenské lidové tvorbě věnoval Langer některé články v Musejníku, např. České prostonárodní obyčeje a písně nebo Starožitné básně ruské, úvod k překladům.
'Životopis autora Langer Josef Jaroslav'