• Životopis
• Tvorba (21)
• Komentáře (0)
• Hodnocení (0)

Adla Zdeněk - Životopis

Tvůrce literatury pro mládež, příslušník mladé komunistické inteligence z první republiky, po osvobození redaktor časopisů pro mládež; až po své sedmdesátce vstoupil do literatury pro dospělé autobiografickým románem, zachycujícím boje komunistů od konce 20. let do osvobození; též knižní grafik, ilustrátor, ve 30. letech i vydavatel pokrokových knih.
 
Narodil se 1.6.1910 v Zárybech u Brandýsa nad Labem v rodině košíkáře. Obecnou školu navštěvoval v rodišti, měšťanskou v Kostelci nad Labem (1921 – 25). Po příchodu do Prahy se učil písmomalířství, r. 1928 byl přijat na státní grafickou školu. Stal se členem Komsomolu a od jara 1929 začal pracovat v jeho aparátu. Navrhoval pro KSČ plakáty, obálky, brožury, odznaky, jako grafik spolupracoval s Rudým právem, Mladou gardou, Rozsévačkou. V Rozsévačce a Haló novinách publikoval první povídky a pohádky. Po rozpuštění Komunistického svazu mládeže vydával vlastním nákladem knihy mladých levicových autorů a graficky je upravoval: Písně s náhubkem Ilji Barta, Songy Jana Doliny, sborník protiválečné poezie Pozdrav Paříži, určený světovému mírovému sjezdu ve Francii.
Po vypuknutí války byl Adla zatčen (1939) a do osvobození vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. V r. 1945 se stal redaktorem časopisu Svět sovětů, kde v letech 1948 – 52 vykonával funkci šéfredaktora. V letech 1952 – 55 pracoval v Moskvě jako dopisovatel ČTK, po návratu byl jmenován zástupcem šéfredaktora Květů. V r. 1962 se stal šéfredaktorem dětského časopisu Mateřídouška (do r. 1968), později založil a redigoval Sluníčko (1965 – 68).
Manželka Věra Adlová je spoluautorkou některých jeho populárně naučných knih; spolupracovali také na sestavení čítanky pro 5. ročník základní školy.
Adla se po řadu let uplatňoval jako prozaik pro děti. Prvotina Kamarádi (1932) vyšla pod pseudonymem Zdeněk.
Ke krásné literatuře pro mládež se Adla vrátil jako autor pak až po třech desítkách let: v novele To neznáte Jiřinu (1962). V témž roce vyšlo i leporelo První výlet (1962).
Z několikaletého pobytu v Moskvě čerpal pro dětskou novelu Péťa, Ašot a Nina, tvoji kamarádi ze Sovětského svazu (1964). Parodii na klasickou detektivní literaturu přináší Kleopatra v kytaře (1967).
S manželkou Věrou Adlovou připravil tři svazky uměleckonaučné literatury pro děti: dva přibližují Sovětský svaz (Kouzelná skříňka, 1960, Vyprávění o veliké zemi, 1974), třetí z nich město Prahu (Krásná a slavná, 1961). Sám pak připravil Šedesát kapek (1964) a Sto kapek  (1971), zajímavou formou dětské naučné beletrie s kresbami, hádankami a verši. Soubory pohádek vyšly s názvy Pejskovy pohádky (1969) a Kouzelníkova zahrada (1967), samostatně vydal útlé svazečky Trpaslík Čičorka a Pepík Herkules (1964), Jak šel žiraf k moři (1971), Tomášek a trpaslík Ondřej (1969), Kuchař a moucha (1969) aj.
Adla se podílel na souboru Pohádky pro všední dny i pro svátky (1973) a spolu s Theodorem Mackem sestavil Čítanku pro 4. ročník základní školy.
Překvapivě dobře vyzněl pozdní vstup Adlův do literatury pro dospělé čtenáře. Rozsáhlý, téměř pětsetstránkový román V mrazech jabloně nekvetou (1982) těží z vlastních zážitků.
'Životopis autora Adla Zdeněk'